Je to spíš o pocitech než faktech. Trumpa už lidé prostě nechtějí, říká Čechoameričan Stránský

3. listopad 2020

S předstihem už v prezidentských volbách podle dat floridské univerzity odhlasovalo na 95 milionů Američanů. Zbylí voliči právě míří k urnám. „Jako vždycky je to spíš o pocitech než o faktech. V USA ale převládá pocit, že Donald Trump není dobrým prezidentem. Během posledního roku se skutečně zvedla vlna odporu,“ shrnuje neurolog a vydavatel časopisu Přítomnost Martin Jan Stránský.

Obyvatelům Spojených států podle Stránského vadí například to, že Trump zaměstnává svou rodinu, rozděluje společnost a chová a se arogantně. Nezvládnutí koronavirové krize to vlastně jen doráží, komentuje a dodává: „Už ho tam prostě nechtějí.“

Čtěte také

Pravnuk zakladatele Lidových novin také připomíná rozdělení společnosti, které je v USA velmi výrazné. „Dá se očekávat leccos. Už došlo k otevřeným konfliktům. Bez ohledu na to, kdo vyhraje, by policie mohla mít co dělat.“

Obrat je možný

Tak jako v minulých volbách ale může k zásadnímu obratu dojít až v samotném finále. „V poslední chvíli se oba kandidáti soustřeďují na státy, kde je to víceméně vyrovnané – a kdo v tam vyhraje, získá hlasy všech volitelů,“ upozorňuje na důležitou úlohu swing states Vladimíra Dvořáková, politoložka z Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT.

Čtěte také

Že by však poslední hodiny kampaně mohly na Bidenově náskoku něco zásadního změnit, si nemyslí novinář a publicista Tomáš Klvaňa: „Situace je jiná než před čtyřmi lety. Těch nerozhodnutých voličů je dnes výrazně méně.“

Zatímco minule se váhaví voliči kvůli nepopularitě protikandidátky Hillary Clintonové přiklonili spíš k Trumpovi, dnes podle průzkumů až na výjimky většina nerozhodnutých tíhne spíš k Bidenovi.

Jako další významný faktor těchto voleb vnímá Klvaňa informaci, že s předstihem odvolilo bezmála 100 milionů Američanů: „To je naprosto bezprecedentní.“

V hlavní roli covid-19

Bidenovi do karet hraje podle Vladimíry Dvořákové oslabení kontaktní kampaně, která obyčejně hraje v USA významnou roli: „To může mít větší dopad na Trumpa, protože on je člověk zvyklý vystupovat na masových shromážděních.“

Čtěte také

Tomáš Klvaňa přidává na misky vah také hlasy seniorů:

„Ti mají pocit, že stávající prezident nezvládl situaci s pandemií, která je velkým tématem těchto voleb. Trump doufal, že hlavním tématem bude bezpečnost v ulicích nebo nepokoje a násilnosti. To ale v podstatě úplně vymizelo a dnes se mluví pouze o koronaviru, což se Trumpovi vůbec nehodí.“

Bidenovi v očích voličů pomáhá i to, že je považován za starého dobrého nekonfliktního šedého politika, jenž může nabídnout stabilitu, myslí si Stránský.

A dodává, že ve stínu pandemie covid-19 se málem zapomíná na jednu zajímavou věc. „Bidenovi je 77 let, a kdyby se mu něco stalo, USA by měly první prezidentku tmavé pleti – kandidátku na viceprezidentku Kamalu Harrisovou,“ připomíná Stránský.

hosty byli:
Vladimíra Dvořáková, politoložka z Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT
Tomáš Klvaňa, novinář, hostující profesor na New York University Prague
Martin Jan Stránský, neurolog a vydavatel časopisu Přítomnost

Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

Spustit audio

Související