Je o statusu Kosova už rozhodnuto?

O ní už je podle této skupiny politologů a analytiků dávno rozhodnuto, protože mezinárodní společenství tuší, že stanovisko Albánců, tedy nezávislost, je nepřijatelné pro Srby, a tak se Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko už rozhodly, že Kosovu umožní tzv. podmínečnou nezávislost, pokud tamní albánská většina zajistí bezpečnost a svobodu pohybu pro národnostní menšiny, zejména pro Srby, kterým by měl být zajištěn zvláštní režim při ochraně jejich historických a náboženských památek.

I po Rugovově smrti se však stále hovořilo o jednáních o Kosovu za mezinárodního zprostředkování. Jejich zahájení bylo po smrti Rugovy odloženo, protože zesnulý prezident měl vést albánský tým. Podle nejnovějších informací by rozhovory měly začít 20. února.

Zvláště bezpečnostní situace v Kosovu se však nelepší. Upozorňoval na to ve zprávě o stavu v provinci i generální tajemník OSN Kofi Annan Ten konstatoval, že Kosovo zůstává daleko za vytyčeným cílem - tedy vytvořením mnohonárodní a demokratické společnosti. Kofi Annan zdůraznil, že provincie zaostává v požadavcích na bezpečnost menšin, potírání korupce a návratu uprchlíků. Kosovské vůdce vyzval, aby obnovili úsilí o trvalý, podstatný a rychlý pokrok při naplňování těchto požadavků.

Prohlášení generálního tajemníka OSN poněkud uklidnilo srbskou stranu, která nesouhlasí s kosovskou nezávislostí. Ta by i teoreticky měla nastat jedině za podmínek, jejichž neplnění Kofi Annan tolik kritizoval ve své zprávě.

Jenže politický ředitel britského ministerstva zahraničí John Sawyers včera v Bělehradě a o den dříve v Prištině představitelům Srbů oznámil, že hlavní mocnosti, sdružené v tzv. kontaktní skupině pro Kosovo, už skutečně rozhodly o tom, že provincie bude samostatná. Podle jeho slov je nyní na Srbech, aby se s touto skutečností smířili.

To vyvolalo mezi srbskými politiky rozhořčení. Člen jednacího týmu pro Kosovo Goran Bogdanovič konstatoval, že pokud je skutečně už rozhodnuto, nemají žádné další rozhovory o budoucím statusu provincie smysl a srbská strana bude muset zvážit svou účast na nich. "O čem bychom asi tak jednali," konstatoval Bogdanovič v rozhovoru pro bělehradskou rozhlasovou a televizní stanici B-92.

Když verzi o samostatnosti Kosova přednesl Sawyers na setkání s předsedou srbské vlády Vojislavem Koštunicou, ten v reakci konstatoval, že prezentace podobných rozhodnutí je před zahájením rozhovorů nepřípustná. V ostrém tónu formulovaném prohlášení Koštunica tvrdí, že jakékoli řešení, vnucené jeho vládě před jednáním je porušením mezinárodního práva. Podle něj je tvrzení o tom, že o kosovské nezávislosti už bylo rozhodnuto, v přímém rozporu s principy fungování nejen kontaktní skupiny pro Kosovo, ale i celé OSN. Pouze její Rada bezpečnosti totiž může rozhodnout o změně a způsobu jednání o Kosovu. Johna Sawyerse srbský premiér Koštunica vyzval, aby se i Velká Británie vrátila k těmto principům.

Předsedkyně Koordinačního centra pro Kosovo Sandra Ivičová konstatovala, že srbská strana předpokládala, že jednání a jejich závěry budou kompromisem obou stran. Jednostranné vnucování řešení Srbům ještě před jednáními je podle ní porušením mezinárodních zvyklostí.

Jak se ale ukazuje, v kontaktní skupina pro Kosovo, která zahrnuje kromě Velké Británie, Spojených států, Ruska a Francie také Německo a Itálie, nepanuje v otázce budoucnosti plná jednota. Podle všeho lze výroky Johna Sawyerse chápat jako výhradní stanovisko Velké Británie, která si přeje, aby rozhovory o Kosovu skončily ještě letos. Spojené státy tvrdí, že by podpořily výše zmíněnou podmínečnou nezávislost, při garanci zvláštních práv pro Srby a další národnostní menšiny. Pokud se na jejích principech budou schopny delegace dohodnout.

Zmíněný britský diplomat John Sawyers sice ve středu poněkud zmírnil své prohlášení, že by o nezávislosti Kosova už bylo definitivně rozhodnulo, nicméně doporučil Bělehradu a kosovským Srbům, aby se místo otázky statutu provincie zabývali praktickými problémy srbské menšiny, tedy, jak by jí měla být zajištěna v Kosovu bezpečnost, nebo jak zajistit návrat srbských vyhnanců. Sawyers dodal, že návrat před rok 1999, kdy byla provincie přímou součástí Srbska je vyloučen, stejně jako rozdělení Kosova na víc provincií podle etnického klíče, či jeho sloučení s některou další okolní zemí. Vzdát se Kosova - to je cena, kterou Srbsko musí podle Sawyerse zaplatit za chyby režimu Slobodana Miloševiče.

Rozčilení v Bělehradě se dalo očekávat a i sdělovací prostředky tvrdí, že Britové chtěli slovy o definitivní nezávislosti Kosova nejspíše sondovat srbské reakce. Nebyli jediní, kdo se zabýval názorem na Kosovo. Srbský internetový zpravodajský server 24 Časa položil svým čtenářům otázku. Jaké řešení by jste podpořili, kdyby podmínkou našeho vstupu do Evropské unie bylo vzdát se Kosova. Výsledek byl jednoznačný. 67 procent účastníků odpovědělo, že by bylo lepší vzdát se členství v unii, pokud by bylo podmíněno ztrátou Kosova. Jen 20 procent dotázaných by neklidnou provincii bylo ochotno vydat výměnou za vstup do evropské pětadvacítky.