Je lepší přijít s banalitou než řešit nemoc pozdě. Čím dříve se něco zjistí, tím větší je šance na uzdravení, radí lékařka
Při studiu medicíny jí ve 22 letech diagnostikovali rakovinu. Díky preventivní prohlídce lékaři nádor včas objevili a vyléčila se, dostudovala medicínu a založila neziskovou organizaci Loono, která osvětovými kampaněmi a školeními zachraňuje životy. „Lidé se bojí chodit na preventivní prohlídky, protože se bojí toho, že jim právě něco najdou,“ říká lékařka Kateřina Šédová, která působí na interním oddělení Fakultní nemocnice Bulovka.
Pacientům většinou říká, že čím dříve lékaři nemoc objeví, tím větší šanci má člověk na vyléčení. Za příklad jim dává mladé lidi, kteří si myslí, že kvůli tomu, že jsou mladí a zdraví, tak se jim nemůže nic stát.
„Všichni jsme zaneprázdnění a lidé nemají čas na preventivní prohlídky chodit,“ vysvětluje, proč se lidé preventivním návštěvám lékaře vyhýbají. „Taky jde o strach. Lidé nechodí na preventivní prohlídky, protože se bojí toho, že jim právě něco najdou.“
Čtěte také
Je lepší přijít k doktorovi s banalitou, zdůrazňuje Šédová. „Devět z deseti lidi k nám přijde s bolestí hrudníku. A pak zjistíme, že to mají od zad nebo z horka,“ vypráví.
Jenže něco z toho by mohla být roztržená aorta, infarkt nebo plicní embolie. Většina lékařů provede pacientům aspoň základní vyšetření, aby vyloučili nejzávažnější problémy.
Že je něco špatně, podle Šédové pozná člověk sám na sobě i tak, že se něco odchýlí od normálního stavu. „Je důležité pozorovat naše tělo. A pokud se najde nějaká odchylka, nesmíme ji nechat náhodě,“ nabádá.
Podle ní se vyplatí za své zdraví bojovat a nenechat se odradit podceňováním ze strany zdravotníků. „Je třeba si trvat na svém a říct, že je něco opravdu špatně. A pátrat po příčinách,“ zdůrazňuje Šédová.
Kvůli tomu, že lidé často zanedbávají prevenci, pak chodí řešit problémy například ve tři hodiny ráno. „Když nám někdo přijde s tím, že ho to bolí už tři týdny, tak se pak ptáme, proč přišel zrovna v ten moment,“ vysvětluje.
Na preventivní prohlídky také chodí častěji i ti, kterým někdo blízký onemocněl. „Obrovsky se zvedá návštěvnost prohlídek také v moment, kdy rakovinou onemocní celebrita,“ dodává Šédová.
Chybí osvěta
Česko má podle Šédové řadu screeningových projektů, které jsou unikátní i ve světě, ale zaostává hlavně v osvětové činnosti. „Například na screening rakoviny tlustého střeva chodí mezi 22 a 25 procenty lidí, což je hodně málo,“ upozorňuje.
Čtěte také
A zároveň chybí motivace, proč by lidé měli na preventivní prohlídky chovat a proč si udržovat zdraví. Systém je nastavený tak, že se solidárně postará o kohokoliv – nehledě na jeho finanční možnosti. „Máme stejné pojištění pro kuřáky i nekuřáky,“ upozorňuje Šédová.
Řešením by podle ní mohlo být třeba to, že pojišťovací systém poukáže na nejrizikovější faktory. Lidé by si tak museli připlatit. A na druhou stranu je možné podle lékařky motivovat lidi, aby chodili na preventivní prohlídky, například finanční kompenzací.
Co dalšího by pomohlo dostat lidi na preventivní prohlídky? Jaká vyšetření bychom měli pravidelně absolvovat? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Michael Rozsypal.
Související
-
Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu. Zjišťují dopad na psychické zdraví mladých
Společnost Meta pomůže vědcům zkoumat, jestli sociální síť Instagram škodí duševnímu zdraví dospívajících. Informuje o tom web The Verge.
-
Současný potravinový systém? Strádá naše zdraví, pole i půda. V chutích jsme konzervativní
50 % celosvětových kalorií pokryjí tři plodiny – pšenice, kukuřice a rýže. Tyto plodiny prošly šlechtitelskými a genetickými úpravami zejména v poválečném období.
-
Radko Kubičko: Veřejná věc prezidentova zdraví
Na prvoinstančním rozsudku ve věci omluvy Džamily Stehlíkové bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi je vlastně nejzajímavější, že vůbec byl vynesen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.