Jaroslav Šonka: Východ a zpráva o stavu německého sjednocení
Ve středoevropských poměrech jsme si všimli – a někteří byli nadšeni, jako bychom do toho měli co mluvit - sebekritiky kancléřky Merkelové, sebekritiky, která se ovšem nerovnala sebekritice osoby samotné, ale všeobecného stavu a politického vývoje.
Naprosto nešlo o nějaký kancléřčin úmysl, klanět se obdivně středoevropským zemím, které vše udělaly správně, jak si samy myslí.
A ani u bavorského kritika Merkelové Horsta Seehofera, který s ní je v koalici, ale rád se o kancléřku otírá a profiluje se tak, nešlo o nějakou radikální změnu, ale spíše o vytvoření hranic lidské vstřícnosti podle možností země.
Ne tolik jsme si všimli jiného dokumentu, totiž pravidelné výroční zprávy o pokroku německého sjednocení. V debatě o této zprávě řada politiků s politováním hovořila o tom, jak šokující je násilí proti cizincům a uprchlíkům ve východní části země, tedy v té části, která s námi sdílela desetiletí komunistické minulosti.
Jako by to byla nějaká nákaza, jsou lidé s touto minulostí signifikantně přístupnější pro šovinistické nálady, pro odmítání uprchlíků i tehdy, když jich je méně. Žhářské útoky pachatelé berou jako vyjadřování politických pozic. A německá politická elita již dlouho vyvíjí snahu, něco s tím udělat.
Migrace a obohacení společnosti
Je jasné, že na převážně evangelickém východě se církve a jejich ovečky vůči uprchlíkům chovají vstřícně a podávají jim pomocnou ruku. Je to tak napsané v Bibli. To nám v našem - křesťanství ne zcela vstřícném - prostředí chybí.
Přesto se stále znovu politické elity snaží podchytit občanskou výchovu mládeže a zasáhnout i ony okraje, které si píší svou vlastní německou historii a její tragické aspekty ignorují. Některé východoněmecké regiony však přesto vykazují značné procento neonacizmu.
V Německu vidím jednu pozitivní stránku této debaty. Lidé si dělají alespoň starosti. Na české straně většinou starost o to, abychom bránili křesťanskou Evropu opravdovým uplatňováním křesťanských principů, chybí.
Křesťanská Evropa se stala prázdným pojmem a kdo je bližní, nikdo netuší. Podobně jako východní Německo, na rozdíl od západního, nemáme zkušenosti s migrací a s obohacením společnosti, kterou migrace přináší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
