Jaro ano, ale ...

11. březen 2005

Zima sice přišla pozdě, ale už je jí stejně dost. Je na čase, aby ji vystřídalo jaro. Ale zase pokud možno raději postupně, než najednou. Shodneme se na tom u vědomí množství sněhu, který by při rychlém tání, kombinovaném případně ještě s prudkým deštěm a teplým větrem, způsobil povodeň.

Jak by měl optimální příchod jara vypadat, víme docela přesně. To je ale tak asi všechno. Poslední slovo bude mít příroda, které své požadavky jaksi stále neumíme adresovat. Naše pozornost se tedy upírá k meteorologům, kteří jsou schopni do lidské řeči tlumočit dění v atmosféře a odhadnout, jak se pravděpodobně příroda zachová. Přitom se ovšem jedná o komunikaci přes prostředníka, navíc jednosměrnou, pokud lze vůbec o komunikaci mluvit. Zkušenost říká, že je nejlepší připravit se na nejhorší, a s každým dalším mrazivým dnem být více ve střehu. Je dobré slyšet, že bezprostředně nebezpečí nehrozí, ale ještě lepší je vědět, že se vypouštějí přehrady a připravují pytle, které, zdá se, zase jednou budeme plnit pískem. Čím to bude později, tím jich bude víc.

Poslední prognózy hovoří o tom, že nás obleva čeká už příští týden, a teploty že by mohly dosáhnout až dvanácti stupňů. Jenomže je to opět možná, asi, snad, a i pesimista váhá, zda má smysl stěhovat nábytek do patra, anebo pořizovat čerpadlo, dokud je ještě na skladě. Je ještě brzy přeparkovat auto na kopec a pozdě prodávat dům u řeky. Z hor, kde jsou ideální sněhové podmínky, přicházejí zprávy, že jak přibývá sněhu, ubývá lyžařů. Máme to brát jako zlověstné znamení? Možná už i lyžaři mají sněhu po krk, šetří dovolenou na léto, anebo jim došly peníze na vleky. Ale dá se na to spoléhat? Něco je ve vzduchu. Řeší to vláda, scházejí se krizové štáby, hasiči hlásí pohotovost. Už to tak vypadá, že ve vzduchu je jaro.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.