Jana Machalická: Ministerstvo kultury coby trafika

Líbí se sociálním demokratům, premiérovi a hlavně prezidentovi. Je to prý odborník, a když už jednou vedl ministerstvo zahraničí, tak zvládne kulturu s prstem v nose. Což tedy mimo jiné ukazuje, jak naši politici vnímají rezort kultury - jako nedůležitou trafiku, která na někoho zbude.

Čtěte také

Petr Holec: Krize končí, ať žije krize! Teď se ČSSD bude muset z vlády vyhnat sama

Systém politických stran totiž předpokládá, že s přimknutím k příslušné partaji jedinec okamžitě získá tu specializaci, jaké je potřeba a je z něj tudíž manažer vybavený pro výkon libovolné řídící funkce, ať už byl předtím zubařem, družinářkou nebo učitelem.

V tomto bodě se kulturní a umělecká obec s politiky sotva kdy shodne, jde o zásadní rozpor. Je ale s podivem, že se politici po všech nesmyslech nebo přinejmenším totální nečinnosti, kterou předváděli ministři kultury posledních let, nepoučili.

Jejich uvažování totiž nesměřuje k tomu, aby pro kulturu hledali co nejlépe zorientovaného člověka s vizí a řídícími schopnostmi, jde jim hlavně o to něco vyhandlovat, naposledy šlo už jenom o to nepopudit výběrem prezidenta Zemana. Lubomír Zaorálek nepochybně ministerstvo technicky zvládne a třeba i překvapí tím, jak si poradí s pasekou, kterou zanechal Staněk.

Ti, co mohou ministra zachránit

Čtěte také

Ministry kultury lze rozdělit na showmany a úředníky. Zaorálek je showman, glosuje Peňás

Sympatické bylo, že odmítl proklamovat, co a jak hodlá dělat. Uvědomuje si, že vstupuje na neznámý terén a že by bylo zpozdilé předstírat, že tomu tak není. Jenže mávnutím kouzelného proutku to také nepůjde a netýká se to jen znalostí oborů, o které má rezort pečovat. Každý má svou specifiku, své osobnosti a člověk, který je delší dobu profesně svázaný s kulturním prostředím toto obecné povědomí má, ví na koho se obrátit.

Uvědomuje si, jak složitý a citlivý je třeba segment živé kultury a nešlape v něm jak slon v porcelánu. Je mimo diskusi, že stát má kvalitní živé umění podporovat a činit tak z něj exportabilní artikl. Bez státní podpory je velká část věcí v této sféře nemyslitelná a je to i zřetelně vidět, příklad za všechny je operní festival Janáček Brno, který po vydatných injekcích státních a městských peněz rozkvetl a stal se prestižní mezinárodně oceněnou akcí.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Zaorálka čeká nejprve úklid

Kvalitní kulturní projekty se nedají dělat na koleně a za pár korun, ale v našich zemích se tak nezřídka děje za vypětí všech zúčastněných. Zaorálek je každopádně v umělecko-kulturní sféře nepopsaný list a bude tedy zajímavé sledovat, jaké si přivede poradce.

Řada lidí totiž zastává názor, že poradci jsou ti, kteří tento typ ministra mohou zachránit. Jenže otázka zní, zda si takový ministr umí vybrat ty správné. V posledních letech jsme viděli nástupy part, v kterých byli oddaní kamarádi, ale sotva o rezortu něco věděli.

Nejtrapnější byl nejspíš opět Staněk, přivedl si osoby, které by mohly tak nanejvýš na ministerstvu sedět ve vrátnici. Zaorálek už ohlásil, že se chce opírat o názory odborníků, tak doufejme, že nebude kopírovat manýry svých předchůdců.

Autorka je vedoucí Kulturní redakce Lidových novin