Jan Vávra: Vláda v Babišově pasti
Nic nedokumentuje bezmoc této vlády více, než obraz nešťastného ministra zemědělství, který během jednání se zástupci obchodních řetězců zjistí, že přes snížení DPH potraviny od ledna zdraží. Porovnáme-li bezradnost vlády tváří v tvář rostoucím cenám potravin s rychlostí, s jakou ustoupila nátlaku lékařů, vidíme obraz státu, ve kterém si různé zájmové skupiny snadno zařídí to, co se jim zrovna hodí.
Slabost našeho státu má kořeny jak v ideologické předpojatosti prvních budovatelů kapitalismu, kteří byli čistými teoretiky, tak v nekontrolovaném vlivu různých podnikatelů a lobbistů na tvorbu zákonů, na politiku obecně a transfery státních financí zvlášť. Náš stát přitom není malý, jak o něm blouzní zejména politici ODS, naopak je plný úředníků a úřadů, takže je při své slabosti i drahý.
Čtěte také
Modelovým příkladem je oblast zemědělství a výroby potravin, kde stát nedokázal korigovat selhání neviditelné ruky trhu a umožnil koncentraci vlastnictví do rukou několika málo lidí.
O tom, jak funguje neoliberální ekonomický model ve východoevropském prostředí, svědčí třeba pověstná schůzka dřívějšího předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Martina Peciny s tehdy ještě „pouhým“ miliardářem Andrejem Babišem v roce 2008, těsně před tím, než Pecinův úřad schválil obří fúzi Babišova Agrofertu s dvojku na trhu – společností Agropol.
Spoustu peněz daňových poplatníků
Od té doby schválil Úřad na ochranu hospodářské soutěže spojení Agrofertu s celkem 18 dalšími firmami. Poté, co policie našla u dalšího předsedy Úřadu Petra Rafaje dva miliony korun zastrkané v obálkách za nábytkem, doporučil prezident Zeman Andreji Babišovi, který to mezitím dotáhl až na předsedu vlády, jako nového předsedu Úřadu legislativního právníka a náměstka řady ministrů Petra Mlsnu, který s ekonomickou oblastí neměl nikdy nic společného.
Čtěte také
Tento místopředseda fotbalové komise rozhodčích v dobách Peltovy slávy si zřejmě dobře pamatuje, komu vděčí za své jmenování, a zároveň tuší, kdo bude příštím premiérem. V poslední době se proto Mlsnův úřad soustřeďuje na zadavatele veřejných zakázek, což rozhodně není jeho hlavní úkol, a přes naléhání ministra Výborného hledá další a další důvody, proč velkoagrárníky kontrolovat nemůže.
Je však třeba připomenout, že samotné ministerstvo zemědělství – i v dobách, kdy ho řídila KDU – velké agrokombináty všemožně podporovalo a do propagace jejich výrobků nasypalo spoustu peněz daňových poplatníků.
Co lepšího si může Andrej Babiš přát
Čtěte také
Vláda, která slibovala deagrofertizaci, se teď díky své nemohoucnosti ocitla v pasti. Její hlavní politický konkurent ji jako podnikatel zvyšováním cen potravin systematicky připravuje o další a další voliče, přitom ji za to jako politik hlasitě kritizuje, a ještě na zvyšování cen pohádkově vydělává. Co lepšího si může Andrej Babiš přát!
Vláda sice nemůže určovat ceny potravin, ale může třeba ovlivnit, na co které zemědělské dotace půjdou. A Úřad na ochranu hospodářské soutěže má dostatečně silné kompetence, aby proti zneužívání dominantního postavení velkými agrokombináty konal.
Pokud vláda nechce, aby ji Andrej Babiš rostoucími cenami potravin zahnal úplně do kouta, nezbude jí nic jiného, než opravdu spustit deagrofertizaci a úředníků, kteří si to s Agrofertem a jinými velkými hráči nechtějí rozházet, se prostě zbavit. Jinak jí slabost státu, který má řídit, definitivně zlomí vaz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
