Jan Vávra: V4 má konečně nové téma
Uskupení čtyř států zvané Visegrádská čtyřka se postupem času vyprofilovalo jako spolek věčných kverulantů, kteří negují téměř všechno, s čím přijdou ostatní státy EU.
Děje se tak samozřejmě pod hlavičkou ochrany národních zájmů. V poslední době byly klíčovým tématem uprchlické kvóty a boj proti migrantům obecně, ovšem toto téma ztrácelo na razanci, protože Evropa příliv migrantů zvládá.
Jan Vávra: ČR opět proti proudu
Obrázky psího spřežení, které - podobně jako Ježíš - kráčí po hladině, přivedly pozornost světové veřejnosti k nečekaně rychlému tání ledu v Grónsku.
Mělo-li mít spojení V4 nějaké opodstatnění, bylo tedy třeba najít něco nového. Soudě podle výsledků posledního summitu EU, státy Visegrádu konečně nové téma nalezly. Je jím odpor vůči snaze ostatních států EU omezit emise CO2 a zpomalit tak změny klimatu.
První bitvu za zájmy našich podnikatelů a občanů – jak to formuloval náš premiér – vyvolal chystaný závazek EU dospět do roku 2050 k takzvané uhlíkové neutralitě, tedy k snížení emisí CO2 téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat – což je třeba zalesňování.
Zatímco drtivá většina států byla pro, Polsko se postavilo proti a nakonec s pomocí ČR, Maďarska a Estonska, které nahradilo Slovensko, závazek uhlíkové neutrality zablokovalo. Korunu tomu nasadil náš premiér, který se tvářil, že nechápe, o co jde. Jeho výrok „proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ zaujal řadu evropských médií.
Hrozí zánik světa a lidské kultury?
88 % Čechů bere změnu klimatu jako problém. Pročtěte si, jak se mění přístup k životnímu prostředí
Jak Češi vnímají změny klimatu? Kolik peněz Česko investuje do ochrany životního prostředí? Jak se v republice hospodaří s vodou? Tím vším se zabývá nová publikace organizace CENIA – české informační agentury životního prostředí, která je zdarma k dispozici na internetu. Dokument ukazuje, ve kterých oblastech se prostředí v Česku mezi lety 1993 a 2017 zlepšilo, kde vývoj stagnuje a kde se situace horší.
Bylo-li odmítání pomoci státům, které jsou nejvíce vystaveni přílivu migrantů, možno charakterizovat jako nedostatek solidarity, tentokrát jde už o sypání písku do soukolí snahy nejen evropských zemí zabránit největší hrozbě za poslední tisíce let – jak to formuloval známý britský přírodovědec sir David Attenborough.
Premiérům Polska, Maďarska a ČR samozřejmě nejde o zájmy občanů, ale o zájmy kapitánů místního průmyslu, který je založen především na spalování uhlí. Ovšem jejich postoj je silně krátkozraký. Občané, jak ukázala i nedělní demonstrace na Letné – a nejen středoškolští studenti – si začínají uvědomovat nutnost bránit stále rychlejším změnám klimatu, které pociťujeme všichni.
Stále častější vlny veder doprovázené novými teplotními rekordy, sucho a hrozba nedostatku vody, neúroda, kůrovcová kalamita mají už vliv i na státní rozpočet. Ještě nedávno politici vědcům vytýkali, že zbytečně straší a že jejich alarmující fakta jsou nadhodnocena. Nyní se ukazuje, že důkazů o vážnosti situace přibývá a klimatická změna ovlivňuje osudy mnoha lidí.
Zvládne Česko klimatické cíle do roku 2030?
V Česku znovu protestovali středoškoláci za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji, z jednání ale podle zástupců protestujících nevyplynulo nic konkrétního. Považují za důležité, aby politici začali klimatické změny řešit s vědci. Jak na požadavky studentů reaguje česká vláda? O tom v magazínu Přes čáru debatovali zástupci dvou ministerstev, mluvčí Fridays for Future a zástupce Hnutí DUHA.
Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila sice jen o 0,85 stupňů Celsia, ale všechny tři poslední dekády byly vždy teplejší než ty předcházející. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplejších 30 let za posledních 14 století. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia.
Řada míst na zemi se stane neobyvatelnými. Stejně tak se od roku 1901 do roku 2010 hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm a rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o milion kilometrů čtverečních.
Pokud lidstvo změní své chování a využije všech technologických možností, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí. Pokud se to nepodaří, tak nám sice nehrozí zánik planety, protože Země přežila radikální proměny podnebí a obnovila se i po masivních vyhynutích druhů, ale zcela jistě hrozí zánik světa a lidské kultury tak, jak ji dnes známe.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
