Jan Vávra: Únor 1948 versus únor 2019
71. výročí Vítězného února, tedy převzetí moci komunisty a nástup totalitního režimu, který pak trval dlouhých 41 let, se již stalo – již tradičně - příležitostí k úvahám, zda nám dnes opět nehrozí nějaký nový komunistický puč.
Podle některých komentátorů jsme dokonce již tichým a nenápadným převratem prošli. Komunisté jsou de facto součástí vládní koalice, jejich předseda sedí ve vedení Poslanecké sněmovny, spolu s předsedou strany, která je považována za xenofobní a fašistickou. Představuje ale komunistická strana skutečně nebezpečí pro současnou demokracii?
Karel Hvížďala: Obavy z demokratické recese
Údajné hradní snahy ovlivňovat rozhodování soudců, o kterých v minulých dnech hovořil nejen bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, ale i jeho nástupce Michal Mazanec a další představitelé justice, vzbuzují vážná podezření, kterými se chce zabývat tuto středu sněmovní podvýbor pro justici.
Pravdou je, že naši komunisté se na rozdíl od komunistů v jiných postkomunistických zemích nereformovali a že nemalá část jejich členů setrvává na stalinistických pozicích.
To je v druhém desetiletí 21. století, v zemi, která je členem EU a NATO, sice na pováženou, ale přetrvávající nostalgie po dobách totality a obdiv k Josifu Vissarionovičovi svědčí spíše o potřebě nějaké celospolečenské dekomunizace.
Komunisté jako politická síla mají sice vliv na vládu, diktují si své podmínky, ale systém významně neohrožují. Jejich hlavní starostí je ospravedlnit před svými voliči podporu miliardáři a velkopodnikateli, protože to je z ideologického hlediska skutečný protimluv. Představa, že převezmou moc a nastolí zde totalitní diktaturu, není reálná.
Eroze zevnitř
Jiří Pehe: Sázka na postkomunistické voliče je riskantní
V české politice je hned několik stran, které cílí na postkomunistický elektorát.
To ovšem neznamená, že demokracie, po které jsme tak toužili, není ohrožena. Nezanedbatelné části populace se ale ani tak nezamlouvá komunistická ideologie, jako se jí zmocňuje čím dál větší nespokojenost se stávajícím řádem, stejně jako obavy z důsledků pokračující globalizace. Proto ochotně naslouchá nejrůznějším populistům, kteří nabízejí jednoduchá řešení složitých problémů.
Tato část veřejnosti slyší na výkřiky, že za všechno mohou zkorumpované a zkažené elity, stejně jako tvrzení, že je třeba bojovat proti zástupům migrantů, kteří nám chtějí ukrást naši zemi. Ze strachu je ochotna odevzdat veškerou odpovědnost do rukou silných a autoritativních vůdců.
Lukáš Jelínek: Pravicový holub na střeše a komunistický vrabec v hrsti
Nejvíce času se na sněmu hnutí ANO věnovalo vypichování úspěchů a prezentování záměrů. Došlo také na kritiku vlád, které zde byly před vstupem Andreje Babiše do politiky.
Slabou útěchou nám může být, že v tomto problému nejsme sami, protože se týká v určité míře většiny západního světa. Všeobecně vzývaný ekonomický liberalismus, který ovládl západ od 90. let minulého století a který vede k stále větším rozdílům mezi úzkou vrstvou boháčů a zbytkem populace, novodobým věrozvěstům samozřejmě nahrává.
Na druhou stranu je třeba si připomenout, že krize demokracie není nic nového. Demokracie je v krizi prakticky neustále. Naštěstí je jednou z jejích předností skutečnost, že dokáže na své problémy reagovat a vypořádat se s nimi. Ovšem základním předpokladem k tomu je racionální veřejná debata založená na faktech, nikoli strach a emocionální výkřiky podporované záplavou fake news.
Neměli bychom tedy bojovat minulé bitvy. Naše demokracie není ohrožena nějakým vpádem zvnějšku nebo násilným převratem, ale postupnou, nenápadnou erozí zevnitř. Pokud bude nějak výrazně okleštěna nebo modifikována do podoby Orbánovské neliberální demokracie, stane se tak nikoli pučem, ale z vůle většiny voličů ve svobodných volbách. A proti tomu pak bude těžké protestovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.