Jan Vávra: Sofiina volba premiéra Babiše

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý chtěl již dříve rozvolňovat, i když prý ví, „že to otevírá strašně moc složitých etických otázek, spočívajících v tlaku na zdravotnický systém“. A prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se v době, když už jsme se blížili hranici dvaceti tisíc mrtvých, postavil proti totálnímu lockdownu: „Nedovedu si představit, že bychom v této době ty klíčové firmy zavřeli. Země na to už nemá,“ řekl v rozhovoru pro jeden deník.

Čtěte také

Velikonoční lockdown je jedna z posledních možností, jak odlehčit zdravotnictví, navrhuje šéf odborů Středula

Ať už se pan premiér domníval, že jedná v nejlepším zájmu České republiky, nebo ho k jeho rozhodnutí vedl tlak kapitánů průmyslu, nebo se obával, že by musel zavřít i svoje chemičky, výsledkem je, že jsme v tuto chvíli zemí s nejvyšším počtem úmrtí na počet obyvatel.

„Složitou etickou otázku“, o které mluvil Vladimír Dlouhý, vyřešila tedy vláda tak, že zavřela všechno kromě průmyslu. Že při takovém počtu úmrtí neklesly volební preference Babišova hnutí ještě hlouběji, svědčí o tom, že jeho marketing funguje pořád celkem slušně a ti, kteří jsou jeho volbou nejvíce ohroženi, k němu mají pořád důvěru. Za to, že mrtvých není více, může mimořádné nasazení zdravotníků a náš poměrně slušný systém zdravotnictví.

Průmysl nad zdraví

Čtěte také

Lockdown je přechodné opatření, skutečnou cestou ven je očkování, říká zdravotnický expert Hroboň

Ukazuje se, že zájmy průmyslu stojí u nás pořád nad vším. Není to nakonec tak dávno, co se v Čechách vedla debata o tom, že náš vzdělávací systém nedostatečně vychovává děti k tomu, co průmysl potřebuje. Jako by cílem vzdělání měla být použitelnost v továrně.

Andrej Babiš rozhodl o zachování průmyslové výroby proti názoru většiny odborníků, a to jak epidemiologů a lékařů, tak i ekonomů. Tento způsob rozhodování se ukazuje jako nejsilnější důvod toho, proč s pandemií bojujeme hůře než ostatní země.

Vyplácí se ale volba udržet průmysl v chodu – bez ohledu na „složité etické otázky“ – alespoň z ekonomického hlediska? V tom se ekonomové úplně neshodnou, ale nemalá část z nich se kupodivu domnívá, že ne. Tvrdí, že čím později ČR přikročí k zavření průmyslových provozů, tím déle bude případný tvrdý lockdown trvat a tím větší škody česká ekonomika utrpí. „Pokud by se na týden či dva do lockdownu zapojil i průmysl, mohla by omezení hospodářství skončit dříve a vyjít levněji,“ řekl serveru Novinky hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Cena se stále zvyšuje

Ekonomové také kritizují rozdílný přístup vlády k průmyslu a ke službám. „Nejenže je nespravedlivý, ale vede i k vyšším ztrátám v budoucnu,“ tvrdí například ekonom Filip Pertold. A podle Petra Bartoně u nás převládá názor, že průmysl, který tvoří 36 procent HDP, je pro ekonomiku zásadnější než služby, které tvoří 60 procent. „To je fetišizace staré komunistické představy z 19. století,“ říká Bartoň.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Epidemiologická situace bohužel dává těmto varovným hlasům za pravdu. Vládní restrikce se zatím neprojevily, počty nově nakažených zůstávají víceméně stejné. Vláda proto zatím nemůže svá opatření rozvolňovat. Pokud bude současná špatná epidemiologická situace pokračovat, bude cena za ni stále vyšší. A to nejen z ekonomického hlediska, ale zejména z hlediska zdraví a životů lidí. Přitom by stačilo tak málo: Více naslouchat odborníkům, ať již jde o epidemiology, nebo ekonomy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu