Petr Holub: Ještě jeden pokus, jak zachránit malé podniky
Kšaft umírající matky Jednoty bratrské napsal, jak známo, Jan Amos Komenský. V tomto krátkém spisu se Komenského církev, Jednota bratrská, personifikovaná do umírající matky, loučí se svými věřícími. Na konci třicetileté války už je konec všem nadějím, církev končí, protože další léta v exilu nepřežije.
Vypadá to jako groteskní nadsázka, přirovnávat ke Komenského Kšaftu aktuální volání o pomoc, které zaznívá od Hospodářské komory. Přesto je situace značné části tuzemského podnikatelského stavu stejně podivná a neudržitelná, jako nebylo možné udržet při životě církev exulantů.
Čtěte také
Komenský byl muž silného charakteru, a proto se odvážil před světem přiznat, že opravdu není žádná naděje. Ve výzvě Hospodářské komory ještě něco málo naděje zbývá. Třeba se poměry ještě otočí a pro firmy utlumené vládním nařízením se přece jen otevře nějaká perspektiva.
Na pokraji se silami
Stávající situace je v každém případě zoufalá. V průzkumu mezi restauratéry, barmany, majiteli fitnessů, prádelen, čistíren a cestovních agentur, distributory filmů, výrobci potravin a pořadateli kulturních akcí zjistili experti Hospodářské komory, že těm, kteří přežili rok koronavirové krize, dnes už docházejí síly.
Čtěte také
Pokud se něco nezmění do tří měsíců, nejméně polovina z nich skončí. Změnou může být zrušení zákazů, které znemožňují podnikatelům provozovat jejich živnost, případně mohou pomoci efektivní kompenzace od vlády, která jim provoz zakázala. Tato pomoc by měla přijít v podobě určitého procenta z obratu nebo z celkových nákladů. Rozhodně nedává velký smysly posílat podporu podle počtu zaměstnanců, jak se praktikuje dosud. V této chvíli pokrývají vládní podpory jen třicet procent nákladů, míní dvě třetiny dotázaných podnikatelů. Desetina majitelů zavřených provozoven nedostala od státu vůbec nic.
Základ společnosti
Stížnosti formulované Hospodářskou komorou mají nevýhodu v tom, že jsou podobně abstraktní, jako jsou z dnešního pohledu nářky evangelíků ze sedmnáctého století. Proto je dobré připomenout, o co jde. Smyslem kapitalismu je otevřít prostor, pokud možno všem talentům. Ti, kdo talentovaní v nějakém oboru skutečně jsou, začnou podnikat, mnozí z nich založí firmu a zaměstnají pár dalších lidí. Ti šikovnější pak budují větší podniky.
Základnou kapitalistické společnosti ale zůstávají provozovatelé malých firem, protože právě na nich stojí hospodářský i společenský život. Jenom díky jejich službám a výrobkům se realizují možnosti, které jsou k dispozici v dané lokalitě. Jenže jak ukazuje zpráva Hospodářské komory, právě tyto malé firmy s pár zaměstnanci, které jsou solí země, patří k nejvíce ohroženým. Samozřejmě, vždycky bude možné jít do velkých samoobsluh nebo rozlehlých pivnic. V této uniformitě ale ztratí smysl značná část každodenního života.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Apolena Rychlíková: Bez kompenzací nastane kolaps. Vláda nemá o sociální realitě obyvatel ani ponětí
Když se čísla pozitivně nakažených koronavirem vyšplhala v pátek na neuvěřitelných 8600 lidí, muselo začít být většině soudných lidí jasné, v jakém průšvihu se nacházíme.
-
Zavření malých obchodů je jedna z největších nespravedlností, myslí si Prouza ze svazu obchodu
Rok s koronavirem: Přestože se podnikatelé snaží dívat vpřed s optimismem, některé provozovny už se na jaře neotevřou, připomíná prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
-
Zavřené školy v Česku jsou světový unikát, komentuje novinář Houska. Na online přechází i speciální
Zatímco jinde se epidemiologická opatření škol prakticky nedotýkají, v ČR zůstávají doma i prvňáci. Nově se zavírají i speciální školy pro děti se zdravotním postižením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka