Jan Vávra: Prozření premiéra Fialy?
Trochu to trvalo, než premiér Fiala nahlédl, že spojenectví s autoritářským maďarským vůdcem Orbánem i nacionálně sebestředným režimem v Polsku nám asi štěstí nepřinese. Ještě počátkem týdne se zúčastnil setkání premiérů Visegrádské skupiny v Bratislavě. Bylo to krátce poté, co Viktor Orbán poskytl rozhovor německému deníku Bild, ve kterém mimo jiné tvrdil, že „Putin není válečný zločinec a Ukrajina není suverénní stát“.
Petr Fiala si s ním nejenom s milým úsměvem sedl ke stolu, ale – aspoň podle dostupných informací – se ani slůvkem neohradil vůči Orbánovým výrokům, za které by se nemusel stydět ani Putinův mluvčí Peskov. Totéž platí samozřejmě o polském premiérovi. Přitom jak Česká republika, tak Polsko si zakládají na své podpoře Ukrajinců v jejím boji s ruským agresorem.
Čtěte také
Zlom v uvažování premiéra přinesla až vidina peněz z Evropské unie, které bychom mohli dostat, kdyby by nám to naši přátelé z Visegrádské 4 nepřekazili. Do kapitoly závěrečného komuniké evropského summitu o migraci totiž čeští zástupci prosadili závazek Unie pomoci finančně zemím, na jejichž území se nachází velký počet uprchlíků z Ukrajiny, což je právě náš případ.
Polský a maďarský premiér se – evidentně z vnitropolitických důvodů – postavili proti, čímž peníze, které bychom mohli dostat, zablokovali. To českého premiéra rozčílilo natolik, že vypustil z úst dříve nepředstavitelnou větu o tom, že „kroky Polska a Maďarska nejsou v souladu s českými zájmy.“
Fialovo prozření je třeba samozřejmě uvítat, i když by působilo lépe, kdyby svůj názor změnil třeba právě kvůli Orbánovým proruským postojům než kvůli penězům za migranty. Takto trochu potvrdil již několikrát publikovaný názor, že jediným programem Visegrádské čtyřky je sobectví. Ale tak to už v politice bohužel chodí.
Babišova pozice sílí
Česká republika začala od 1. července předsedat Visegrádské skupině, takže se vládě nabízí skvělá příležitost, jak zejména Maďarsku dát jasně najevo, že jeho proruská politika je nepřijatelná. Lepší by samozřejmě bylo, kdyby se čeští politici dokázali ohradit i proti porušování právního státu a demokratických pravidel, a to jak Maďarsku, tak i v Polsku, ale to bychom asi chtěli moc.
Čtěte také
Nicméně svým vstřícným postojem k Rusku Maďaři porušují jednotnou politiku EU, jejich ministr zahraničí jezdí pravidelně na setkání s ruskými představiteli, zatímco je zbytek EU ignoruje, Maďarsko odmítá posílat Ukrajině zbraně, ale brání i přesunu zbraní z jiných zemí přes své území.
Předstírat spojenectví se zemí, která funguje jako trojský kůň Putinova režimu v Evropské unii, je minimálně neprozíravé. Zatím se premiéři V4 pokaždé aspoň ujišťovali o svém jednotném postoji v otázce migrace, to ovšem po posledním evropském summitu už také neplatí.
Visegrád ovšem ovlivňuje i domácí politiku. V otázce migrace je vláda pod tlakem Andreje Babiše, který – ostatně jako pokaždé – následuje svého učitele Orbána a snaží se vyvoláváním strachu z uprchlíků získávat politické body. Ovšem právě nekonfliktní postoj premiéra Fialy vůči Viktoru Orbánovi, tolerance jeho proruské politicky, porušování demokracie i protiimigrační rétoriky jen posiluje pozici Andreje Babiše.
Pokud chce vláda udržet prozápadní směřování země a nechce připravit Andreji Babišovi snadnou cestu k moci, měla by ve vztahu k režimům v Maďarsku a Polsku konečně zaujmout jednoznačné a principiální stanovisko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
