Jan Vávra: Poche jako virtuální téma
Spor o Miroslava Pocheho opět názorně předvádí, jakou sílu mají v naší veřejné debatě virtuální témata.
Ačkoli 99 procent obyvatel ČR žádného uprchlíka nikdy nevidělo, stala se pomoc migrantům hlavním bitevním polem, na kterém nejde o nic menšího, než je údajná Pocheho vlastizrada, spočívající v jednom hlasování v Evropském parlamentu. Brzy se sice ukázalo, že hlasování proběhlo zcela jinak, ale Poche se už razítka škůdce národních zájmů nikdy nezbaví.
Jindřich Šídlo: Špatně vybraný hrdina Poche
Upřímně řečeno to trochu vypadá, že se sociálním demokratům do vlády vůbec nechce.
Upřímně řečeno Miroslav Poche není žádný skvělý kandidát na ministra zahraničí a dostal se do této pozice jen kvůli tomu, že šikovnými zákulisními tahy pomohl Janu Hamáčkovi do čela ČSSD.
Miloši Zemanovi a Vojtěchu Filipovi také na Miroslavu Pochem vadí úplně jiné věci, než je jeho jedna dřívější a zcela nevinná poznámka o tom, že by se nám nic nestalo, kdybychom pár uprchlíků na své území přijali.
Ale slova jako vlastizrada nebo bezpečnostní riziko zapadají do stereotypu protimigračního tažení většiny českých politiků, které si tak kompenzují nedostatek vlastních témat a vytvářejí záměrně obraz ohrožení národa, aby se mohli postavit do čela obranných šiků.
Řeč peněz
Stále vypjatější protimigrantská rétorika českých politiků ovšem představuje past, ze které budou těžit jen extrémisté a populisté. Čím více se budeme zakopávat na pozicích odmítajících sebemenší solidaritu s postiženými státy na jihu Evropy, tím těžší bude pro každého budoucího premiéra učinit jakýkoli rozumný ústupek. Evropa ale nemá moc na vybranou.
Luboš Palata: Blokovat jsme se v EU naučili. Kdy se ale naučíme něco prosadit a přijmout?
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý sešli, aby se dohodli, jak dál v eurozóně.
Postkomunistické státy sice odmítají pomoci jižním státům a tvrdí, že pokud budou k přijímání migrantů nuceny, tak porostou protievropské nálady, ovšem v jižních státech, vystavených přílivu uprchlíků, rostou protievropské nálady právě kvůli tomu, že východoevropské státy nejsou solidární. Stejně jako kvóty, rozděluje Evropu i nedostatek solidarity. Bez oboustranného kompromisu to nepůjde.
Angela Merkelová se nechala slyšet, že kvóty jsou mrtvé, což Andrej Babiš velice nediplomaticky označil za vítězství snah Česka a Visegrádu. Ze strany německé kancléřky jde ale o vstřícné gesto, které předchází evropské debatě o konceptu takzvané flexibilní solidarity.
Když nechceme kvóty, bude nám nabídnuto „náhradní plnění“, což znamená například platby zemím, které mají s migranty největší problémy. Jak obtížné je vystoupit ze začarovaného kruhu dokázal náš premiér, když na tento nápad zareagoval obvyklým českým odmítavým „ne“, čímž jen dokázal, že si neuvědomuje vážnost situace.
Pokud budou nadále naši politici odmítat jak přijímat migranty, tak náhradní plnění, nelze se divit ostatním států EU, že začnou hovořit jedinou řečí, které naši politici - včetně Andreje Babiše - opravdu rozumí. A to je řeč peněz. Diskuse o rozpočtu na období po roce 2020 právě začíná. Je tedy skutečně v národním zájmu veškerou pomoc migrantům razantně odmítat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
