Luboš Palata: Blokovat jsme se v EU naučili. Kdy se ale naučíme něco prosadit a přijmout?

19. červen 2018
Emmanuel Macron a Angela Merkelová

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý sešli, aby se dohodli, jak dál v eurozóně.

A co se společně pokusí v příštích dnech, týdnech a měsících v Evropské unii jako takové společně prosadit, kam a kde se pokusí evropskou integraci posunout o něco dál.

Jiří Pehe: Jak to nyní myslí Merkelová s uprchlickými kvótami?

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny prohlásila, že ve zpětném pohledu nepřispělo ke smíru v Evropské unii rozhodnutí z roku 2015.

Visegrádská čtyřka, včetně českého premiéra Andreje Babiše, se poučena minulými roky naučila už ledacos v Evropské unii zablokovat. Babiš i další lídři střední Evropy mohou mít radost z toho, že se s pravděpodobností hraničící s jistotou nepodaří na červnovém summitu Evropské unie přijmout reformu dublinského systému a s ní v nějaké, byť velmi omezené podobě, systém krizového přerozdělování části běženců z hraničních zemí Schengenu. Tedy krátce řečeno kvóty.

Visegrádu se totiž podařilo na svoji stranu dostat několik dalších zemí, například Rakousko, které pomohou střední Evropě vytvořit blokační menšinu. Nehledě na to, že je tu stále slib, že o případných kvótách na přerozdělování migrantů se bude rozhodovat jednomyslně.

Visegrádu tomu napomohly i pohyby v Itálii, kde se k moci dostali populisté. Ti na jedné straně uzavírají své přístavy lodím humanitárních organizací s migranty, na straně druhé požadují velice extrémní formu přerozdělování všech běženců v podobě, která je nepřijatelná i pro takové země jako je Německo nebo Francie.

Národní egoismus

Premiér Andrej Babiš tak může být spokojen, protože se mu podaří naplnit jeho měsíce opakované heslo: „Nepřipustíme přijetí kvót na migranty“.

Evropská komise zvažuje škrty ve fondech pro východoevropské země, má podporu Německa

Kancléřka Angela Merkelová

Evropská komise zvažuje návrh spojit evropské dotace na rozvoj s dodržováním zásad právního státu. Cílem je přimět několik východoevropských států respektovat dohodnutá pravidla. Návrh evropské exekutivy ale také může způsobit prohloubení rozkolu mezi unijními státy, píše server německého týdeníku Der Spiegel.

Jenže něco v Evropské unii zablokovat, to je jen ta lehčí, snadnější a dodejme méně smysluplná část politického umění, kterou si musí šéfové států a vlád EU osvojit. Tou důležitější je dokázat najít spojence, přesvědčit původní odpůrce a něco v Evropské unii prosadit. Něco dobrého nikoli jen pro Českou republiku a její stále dokola omílané „národní zájmy“, ale dobrého pro Evropskou unii jako celek.

Tady je to z pohledu českých vlád i celého Visegrádu za poslední roky skóre blížící se nula bodům. A to proto, že k něčemu takovému nepostačí národní egoismus, snaha si v Evropské unii něco vybojovat, či vyvzdorovat, ale přemýšlení o Evropské unii jako o celku, o dobru nejen pro Česko, ale pro všechny unijní státy a jejich občany.

Luboš Palata

Takže až se za týden bude v Česku oslavovat zablokování migračních kvót, je na místě po přípitku otázka premiérovi Babišovi: Ukázal jste, že blokovat umíte, ale co jste v Evropské unii už dokázal dobrého prosadit? Otázka, na kterou, obávám se, nezazní žádná smysluplná odpověď.

Autor je redaktorem MF DNES

Spustit audio
  • Zahraniční
  • Komentář