Jan Vávra: Ministr vnitra by měl podat vysvětlení

7. únor 2020

Že se u státních IT zakázek zřejmě daří korupci, není dnes už nic překvapujícího.

Svědčí o tom i celkem poklidná reakce na neuvěřitelné historky bývalého ministra takzvaně protikorupční vlády Vladimíra Kremlíka (nestraník za ANO) o tom, že se ho vnuk bývalého komunistického premiéra Štrougala pokoušel uplatit.

Čtěte také

Veřejnost nerozrušila ani zpráva, že si pan Kremlík těsně před odchodem z ministerstva pořídil byt za 14 milionů, přičemž polovinu složil ze svého. Stanislav Gross – blahé paměti – by jistě cítil jako velkou nespravedlivost, že pro něho mnohem levnější byt znamenal konec politické kariéry. Nakonec s bývalým ministrem Kremlíkem chtěl ještě nedávno nový ministr dopravy Karel Havlíček (nestraník za ANO) spolupracovat.

Skandál kolem elektronických dálničních známek ovšem přinesl i jiné zjištění. Ukázalo se, že vychvalovaná a Američany vyznamenaná BIS hýří nejrůznějšími nápady. Poté, co se podrobnosti údajně předražené zakázky dostaly na světlo, uveřejnila některá média informaci, že tendr na nové dálniční známky v sobě ukrýval i utajovanou část, která jej tolik zdražovala: sofistikovaný systém sledování řidičů a posádek vozidel.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Havlíček sice vehementně popírali, že v zakázce mělo jít o systém sledování obyvatelstva, který ministerstvo dopravy připravovalo ve spolupráci s tajnými službami a policií, ale vzápětí BIS oficiálně připustila, že nový systém elektronických dálničních známek jí měl dodat kromě snímků se státními poznávacími značkami automobilů také další obrázky, ze kterých by bylo možné identifikovat posádku vozu.

Je bezpečí a komfort víc než osobní svoboda?

Nebýt do očí bijící ceny, asi bychom se ani nedozvěděli, že nás i naše blízké, aniž bychom se čehokoli dopustili, někdo fotí v docela slušném rozlišení a tyto fotografie si schovává.

Čtěte také

Vzhledem k tomu, že není vůbec zřejmé, podle jakého zákona se měly fotografie ukládat a vydávat tajným službám nebo policii, vypadá to, že všechno se odehrávalo mimo zákon, jak ostatně tvrdí i Piráti. Jejich předseda dokonce mluví o „zcela alarmující situaci připomínající řádění Velkého bratra“. 

Vezmeme-li analogickou situaci se sledováním mobilních telefonů, kdy se dá určovat, kde se dotyčný s mobilem právě nachází, musí sledování povolit buď státní zástupce, nebo soudce. Při přípravě tohoto sledování řidičů a spolujezdců ovšem ministerstvo dopravy, BIS – s požehnání Národního bezpečnostního úřadu – zcela obešly zákonodárce. Zde nám ministr vnitra dluží minimálně vysvětlení.

Na místě je samozřejmě otázka, jestli sám premiér Babiš nemá detailní přehled o tom, co se kolem zakázky na elektronické dálniční známky děje, nebo nám záměrně o jejich pravém účelu neříká pravdu. Podle všeho se domnívá, že, na rozdíl od vysoké ceny, nebude zásah do soukromí a osobní svobody většinu populace příliš znepokojovat.

Jan Vávra

Analogické zkušenosti i z jiných zemí, včetně těch západních, ukazují, že lidé si dnes daleko více váží bezpečí a jistého komfortu než osobní svobody. To je po všech zkušenostech 20. století smutné zjištění – a nejen pro konzervativce. Ale o to více bychom měli trvat na tom, aby se takový závažný zásah do soukromí každého z nás aspoň odehrával podle zákona.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio