Jan Vávra: Daně platí jen blbec

Výběr daní je starým a věčným problémem českého státu. A pokud se v naší zemi neplatí ani daně z příjmů vzniklých na základě veřejných zakázek, není možné se divit, že stát nemá peníze. Pravicoví ideologové v čele s Václavem Klausem vždy horovali pro malý, ale efektivní stát. V našich podmínkách to dopadlo zcela opačně, takže máme rozbujelý, ale naprosto neefektivní stát, který není schopen plnit základní funkce. Není proto divu, že se tento problém stal jedním z nosných témat předvolební kampaně.

Nejde jen o legislativu, kterou přechozí politické garnitury neměly vůli změnit. K odlivu domácího kapitálu do zahraničí pochopitelně pomáhá nejisté podnikatelské prostředí a nepředvídatelnost naší legislativy. Podle některých informací vzrostl za první pololetí počet českých společností vlastněných z daňového ráje na rekordních 12.719. A odborníci předpokládají, že zájem o takzvanou daňovou optimalizaci a zajištění anonymity vlastnictví, bude nadále růst. Proč ale mají takové společnosti vydělávat na veřejných zakázkách nebo těžit z evropských dotací, zůstává otázkou.

Určité vysvětlení, proč tomu tak je, může naznačovat skutečnost, že zhruba jedno procento z analyzovaných firem má propojení na politicky aktivní osoby. Analýza vazeb mezi profily zhruba 2000 politiků i lobbistů, uvedenými v serveru nasipolitici.cz, a společnostmi s neprůhlednou vlastnickou strukturou poukázala na desítky aktivních či bývalých spojení. Spojení mezi společnostmi z daňových rájů a světem politiky lze nalézt například u radních zasedajících v orgánech či managementu realitních a developerských společností. Jedním z politiků, kteří podle informací zpravodajských serverů působili ve společnosti s většinovým vlastníkem na Kypru, je i současný ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Stále se tedy opakuje stejná písnička. Politici – ať staří či noví – nemají zájem bránit odlivu českého kapitálu za hranice, naopak podporují, aby firmy vlastněné z daňových rájů mohly bohatnout z veřejných peněz. Zákon o regulaci anonymních akcií je v oblasti veřejných zakázek zcela bezzubý, což bylo ostatně jeho smyslem. Naděje na nápravu je tudíž za současného rozložení sil mizivá.