Jan Vávra: Babiš v putinovském stylu
Když byl Vladimir Putin přinucen zhoršující se ekonomickou situací své země prodloužit věk odchodu Rusů do důchodu, nechal nejdřív tento nepopulární záměr oznámit vládu.
Změna se u obyvatel samozřejmě nesetkala s nadšením, lidé dokonce protestovali v ulicích a podepisovali petice. Po vystupňování protestů vystoupil před veřejnost sám Putin a oznámil, že na jeho zásah bude důchodová reforma zmírněna.
Čtěte také
Něco podobného provedl Andrej Babiš s plánovaným zavedením povinného nošení roušek na veřejnosti, které má platit od 1. září a které odsouhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika na svém pondělním zasedání za osobní účasti Andreje Babiše.
Nakonec poté, co na jaře chtěl sám rozvážet respirátory, si jde těžko představit, jak by o tak zásadní změně nechal rozhodovat jiné. Když se ale plán na plošné nošení roušek stal předmětem veřejné kritiky, snažil se – a nutno dodat, že dost úspěšně – předstírat, že je „v šoku, co to z toho ministerstva vypadlo“.
Pozval si tedy ministra zdravotnictví na kobereček a výsledkem je, že se původně nezbytná opatření zmírňují, takže ve školách a pak především v oblastech, kde se vydělávají peníze, nebudou roušky povinné. Naproti tomu kultura ostrouhala, i když se dá těžko vysvětlit, proč se v barech budou moct na sebe tlačit – případně pít jedním brčkem – lidé bez roušek, a v divadle budou muset sedět spořádaně s rouškou.
Marketink je špatný rádce
Čtěte také
Ministr zdravotnictví, ze kterého udělal premiér šaška, náhlou změnu vysvětluje tak, že se situace od pondělí vyvinula. To je sice pravda, ovšem situace se vyvinula opačným směrem. V ČR ve středu přibylo 316 potvrzených případů nemoci covid-19 – to je pátý nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Dva nemocní ten den zemřeli.
Na významu roušek jako ochrany před nákazou se neshodnou ani odborníci, většina evropských zemí v nějaké míře znovu povinné nošení roušky zavádí. Andrej Babiš se ovšem neřídí názory odborníků ani z jednoho tábora, ale jen reaguje na nálady veřejnosti.
Je až překvapující, jak mu na veřejném mínění – samozřejmě pokud není v rozporu s jeho základní politicko-byznysovou strategií – záleží. Na jaře, kdy se vládě za pomoci epidemiologů podařilo veřejnost vystrašit, byl horlivým zastáncem roušek. Poté co viděl ekonomické důsledky antikoronavirových omezení, se polekal a nyní má větší obavy z poklesu ekonomiky než ze šíření nemoci mezi populací.
Čtěte také
Ukazuje se, že stavění politiky na emocích je ošidná strategie. Jak rychle se veřejnost vylekala a přijala bez reptání všechna omezení, a dokonce šila doma roušky, tak rychle se – když zjistila, že se nic hrozného neděje – oklepala a nechce se nechat omezovat. Pokud se Andrej Babiš snaží podbíhat nálady veřejnosti, vede to jen k hromadění nepředvídatelných kroků ode zdi ke zdi.
Kromě současného antirouškového populismu a z něho vyplývající chaotičnosti přijatých opatření je ale nejhorším problémem zastaralost vládního boje s covidem.
Vláda spolu s epidemiology zavádí plošná opatření v duchu minulého století. Slibovaná inteligentní selektivní opatření, jako měl být vychvalovaný covidsemafor nebo chytrá karanténa, a s nimi spojená schopnost soustředit se na ohniska nákazy zůstaly v rovině marketinku. A marketink je v boji s koronavirem špatný rádce, o čem se již mohl přesvědčit i Donald Trump nebo Boris Johnson.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
