Jan Macháček: Proč si (ne)vybírat vakcínu
Všude v Evropě je nedostatek vakcín, proto se debata o jejich o jejich různé účinnosti a otázce, jak se k ní vztahovat, zdá být docela luxusní. Ve světě se ale vede. Třeba v USA sice neřeší nechuť k vakcínám AstraZeneca jako v Evropě, a to především v německé jazykové oblasti, ale úřady tam schválily vakcínu od firmy Johnson & Johnson, jejíž účinnost je slabší než u Moderny a Pfizeru, kterými se očkuje dosud. Ani v Americe si lidé nemohou vybírat, čím se budou očkovat.
Musí se zkrátka spokojit s tím, co je k mání. Otázky s tím spojené komentuje na Bloombergu redaktorka Faye Flamová.
Čtěte také
Američané jsou zvyklí vybírat si léky na trhu a reklamní trh mířící přímo na zákazníka či pacienta je tam gigantický. Jistý odpor k nemožnosti si vybrat tam je na vzestupu a lidem se to bude muset lépe vysvětlit.
Všechny tři v USA schválené vakcíny fungují téměř stoprocentně v nejdůležitější věci: chrání před těžším průběhem, hospitalizací a smrtí. Účinnost je ale různá. U Moderny a Pfizer to je 95 procent, u Johnson & Johnson je to 72 procent na základě testů provedených v USA, jinde je to ještě slabší.
Čtěte také
Dá se to přirovnat ke školním testům: 95 procent je jednička, 72 procent horší trojka. To je docela rozdíl.
Lidé se nebojí pouze toho, že zemřou na covid-19, ale bojí se takzvaného dlouhého covidu a toho, že budou infekční i po očkování. Pokud někdo i po očkování opět onemocní, nejsou ještě data o tom, jak dlouhý bude mít průběh.
Všechny tři vakcíny ale také redukují počet lidí, kteří mají jen mírné příznaky nebo jsou infekční, ale asymptomatičtí.
Menší nálož viru
Různé vakcíny se testovaly na různých lidech. Firma Johnson & Johnson testovala více na lidech s cukrovkou a vysokým tlakem a více testovala v Jižní Africe a Latinské Americe také už na nových mutacích. Důležité je, že testovaní nezemřeli, ani neměli těžký průběh.
Čtěte také
Epidemiologové vědí, že nejefektivnější je očkovat v oblasti s nejsilnější náloží. Což jsou v USA zpravidla ghetta sociálně slabých a barevných. V praxi to ale není možné, protože poslat zrovna sem vakcínu Johnson & Johnson by okamžitě vyvolalo protireakci s tím, že jde o rasismus a očkuje se zde „podřadnou“ vakcínou.
Je to vakcína levnější, stačí jedna dávka a není třeba zvláštní chlazení: jedna dávka je tak ideální pro bezdomovce a tuláky a pro lidi v odlehlých oblastech. I tento logický krok ale vyvolá debaty o rovnosti, ale možná je lepší se toho nebát a čelit tomu.
Podle autorky bude časem lepší rovněž umožnit Američanům i výběr vakcíny. Patrně se tak dosáhne toho, že se nechá naočkovat více lidí, protože část může váhat s tím, že na ně zbude právě „podřadnější“ vakcína. Důležité není 92 procent nebo 72 procent, ale 0 procent. 0 procent lidí po očkování na covid umírá. Takže zatím berme první, co je po ruce.
Čtěte také
V USA též přibývá lidí, kteří onemocní i po druhé dávce Pfizeru či Moderny, o čemž pojednává jiný text na Bloombergu od Mary Duenwaldové. Přitom lidé doufali, že se očkují právě proto, aby neonemocněli. Žádná z vakcín ale neposkytuje takzvanou sterilizační imunitu, tedy garanci toho, že neonemocníte. To dokázalo v historii jen očkování proti neštovicím.
Když se mluví o účinnosti 95 procent, tak u 5 procent lidí je zkrátka možnost, že onemocní znova. Ve skutečnosti mohou být výsledky horší než u klinického testu, třeba účinnost 90 procent místo 95. Také je možné, že ti, co znovu onemocní, mají novou variantu viru. Očkování by ale mělo znamenat, že pokud onemocníte, máte lehčí průběh než bez očkování.
Zatím se nic neví o tom, zda jsou očkovaní lidé méně nakažliví. Je ale skoro jisté, že očkovaní a nadále pozitivní mají menší nálož viru. A hlavně menší nálož viru v nosohltanu a plicích. To znamená méně viru ve vzduchu, který dýcháte. Jak dlouho taková menší nálož trvá, není ale ověřeno, protože se začalo očkovat teprve nedávno.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
