Jan Macháček: Jak nám Evropa slábne

Evropská vlajka na pozadí vlajek členských států Evropské unie (ilustrační foto)
Evropská vlajka na pozadí vlajek členských států Evropské unie (ilustrační foto)

Kauza Huawei, která se jak známo neřeší pouze v České republice, ale v celé Evropě a mnoha dalších koutech světa, demonstruje jasně jednu věc. Evropa musí volit restrikci, protože nechce být technologicky závislá na technologiích velmoci, která se nejen nedemokratizuje, ale přitvrzuje i represi a kontrolu vlastních obyvatel.

Bavíme se příliš mnoho o Evropské unii a příliš málo o Evropě, konstatuje Václav Cílek

Václav Cílek

Co je to Evropa? Na tuto otázku zaznívá mnoho odpovědí, v poslední době zvláště kritických. Kniha „Evropa, náš domov“ na starý kontinent ale pohlíží laskavě.

Kdyby ale Evropa dokázala vyrábět a vyvíjet srovnatelné nebo lepší telekomunikační technologie jako Čína, nemusela by se žádnou restrikcí zabývat. Evropa je dostatečně bohatá na to, aby takové technologie dokázala vyrobit a vyvinout, ale je příliš rozdrobená a nedokáže jako celek uvažovat a jednat strategicky. Součástí strategického uvažování by mělo být pochopení toho, že svět blízké budoucnosti už nebude tolik o liberální ekonomické soutěži, ale o soutěži a dominanci technologií.  

Rozdělená Evropa

Na relativní slabost Evropy je však potřeba pohlížet i v širším kontextu. Komentátor amerického deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead se o to v tomto týdnu pokusil. Teprve v roce 2017 se ekonomický výkon eurozóny dostal na úroveň roku 2009. Ve stejné době se čínské hospodářství zvětšilo o 139 procent, indické o 96 procent a americké o 34 procent.

Evropa ještě může zabránit svému propadu do bezvýznamnosti, soudí Politico

 Evropa se do konce tohoto století stane pouhou historickou památkou.

Mladý Evropan musí cítit bolest při pomyšlení, že pochází z místa, které kdysi vládlo světu a teď mu hrozí, že se jeho sláva stane pouhým záznamem v učebnicích historie.

Evropa je navíc rozdělená a sebezahleděná: Británie odchází, Maďarsko a Polsko se odcizují od Západu a většina jižní Evropy stále cítí hořkost kvůli tomu, jak s ní bylo naloženo v průběhu krize eurozóny. Protievropské a nacionalistické strany sice neovládnou příští Evropský parlament, ale rozhodně v něm posílí. EU ale byla přece založena proto, aby zastavila úpadek Evropy, ne aby ho pouze reflektovala.

Něco bylo nevyhnutelné. Technologie se ve 20. století rozšířily do Asie i obou Amerik a začaly se zavírat nůžky mezi Evropou a zbytkem světa. Rozšíření zdravotnických inovací přispělo k populační explozi ve zbytku světa, zatímco populační růst v Evropě se zastavil.

Excelentní v regulaci

Prohloubení a rozšíření EU ale není podle komentátora Meada moc velký úspěch. Budování Evropy, která by se mohla rovnat Americe nebo Číně, se nedaří. Euro lze prý považovat za ekonomický nezdar a diplomatická jednota se nezdařila. Vliv Evropy v USA, který dosti poklesl už za prezidenta Obamy, se za Trumpa dostal na nulu. Ameriku a Rusko ani nenapadne, aby konzultovali s Evropou, když ruší smlouvu o raketách středního doletu a stejně tak nenapadne Američany, aby s EU konzultovali novou obchodní politiku vůči Číně.

Jan Macháček

Čína zase bere mnohem vážněji Indii a Japonsko než Evropu. Jestli autor EU za něco oceňuje, tak je to jednotný evropský trh i skutečnost, jak EU dokáže na tomto zacházet s giganty jako Google či Gazprom. To je prý nejdůležitější a nejlepší evropská karta v globální hře.

Tolik Wall Street Journal. Dodejme, že regulace Evropě jde, a nejen ta škodlivá. Ochranu osobních dat známou jako GDPR bude EU možná do světa „vyvážet“ jako výdobytek našeho humanismu. Jenže být excelentní v regulaci je sice hezké, ale relativní úpadek našeho kontinentu to nezastaví.