Jan Macháček: Jak nám Evropa slábne

13. únor 2019

Kauza Huawei, která se jak známo neřeší pouze v České republice, ale v celé Evropě a mnoha dalších koutech světa, demonstruje jasně jednu věc. Evropa musí volit restrikci, protože nechce být technologicky závislá na technologiích velmoci, která se nejen nedemokratizuje, ale přitvrzuje i represi a kontrolu vlastních obyvatel.

Bavíme se příliš mnoho o Evropské unii a příliš málo o Evropě, konstatuje Václav Cílek

Václav Cílek

Co je to Evropa? Na tuto otázku zaznívá mnoho odpovědí, v poslední době zvláště kritických. Kniha „Evropa, náš domov“ na starý kontinent ale pohlíží laskavě.

Kdyby ale Evropa dokázala vyrábět a vyvíjet srovnatelné nebo lepší telekomunikační technologie jako Čína, nemusela by se žádnou restrikcí zabývat. Evropa je dostatečně bohatá na to, aby takové technologie dokázala vyrobit a vyvinout, ale je příliš rozdrobená a nedokáže jako celek uvažovat a jednat strategicky. Součástí strategického uvažování by mělo být pochopení toho, že svět blízké budoucnosti už nebude tolik o liberální ekonomické soutěži, ale o soutěži a dominanci technologií.  

Rozdělená Evropa

Na relativní slabost Evropy je však potřeba pohlížet i v širším kontextu. Komentátor amerického deníku The Wall Street Journal Walter Russell Mead se o to v tomto týdnu pokusil. Teprve v roce 2017 se ekonomický výkon eurozóny dostal na úroveň roku 2009. Ve stejné době se čínské hospodářství zvětšilo o 139 procent, indické o 96 procent a americké o 34 procent.

Evropa ještě může zabránit svému propadu do bezvýznamnosti, soudí Politico

 Evropa se do konce tohoto století stane pouhou historickou památkou.

Mladý Evropan musí cítit bolest při pomyšlení, že pochází z místa, které kdysi vládlo světu a teď mu hrozí, že se jeho sláva stane pouhým záznamem v učebnicích historie.

Evropa je navíc rozdělená a sebezahleděná: Británie odchází, Maďarsko a Polsko se odcizují od Západu a většina jižní Evropy stále cítí hořkost kvůli tomu, jak s ní bylo naloženo v průběhu krize eurozóny. Protievropské a nacionalistické strany sice neovládnou příští Evropský parlament, ale rozhodně v něm posílí. EU ale byla přece založena proto, aby zastavila úpadek Evropy, ne aby ho pouze reflektovala.

Něco bylo nevyhnutelné. Technologie se ve 20. století rozšířily do Asie i obou Amerik a začaly se zavírat nůžky mezi Evropou a zbytkem světa. Rozšíření zdravotnických inovací přispělo k populační explozi ve zbytku světa, zatímco populační růst v Evropě se zastavil.

Excelentní v regulaci

Prohloubení a rozšíření EU ale není podle komentátora Meada moc velký úspěch. Budování Evropy, která by se mohla rovnat Americe nebo Číně, se nedaří. Euro lze prý považovat za ekonomický nezdar a diplomatická jednota se nezdařila. Vliv Evropy v USA, který dosti poklesl už za prezidenta Obamy, se za Trumpa dostal na nulu. Ameriku a Rusko ani nenapadne, aby konzultovali s Evropou, když ruší smlouvu o raketách středního doletu a stejně tak nenapadne Američany, aby s EU konzultovali novou obchodní politiku vůči Číně.

Jan Macháček

Čína zase bere mnohem vážněji Indii a Japonsko než Evropu. Jestli autor EU za něco oceňuje, tak je to jednotný evropský trh i skutečnost, jak EU dokáže na tomto zacházet s giganty jako Google či Gazprom. To je prý nejdůležitější a nejlepší evropská karta v globální hře.

Tolik Wall Street Journal. Dodejme, že regulace Evropě jde, a nejen ta škodlivá. Ochranu osobních dat známou jako GDPR bude EU možná do světa „vyvážet“ jako výdobytek našeho humanismu. Jenže být excelentní v regulaci je sice hezké, ale relativní úpadek našeho kontinentu to nezastaví.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.