Jan Macháček: Co vlastně chce Merkelová

Angela Merkelová zvítězila v německých volbách
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Angela Merkelová zvítězila v německých volbách

Internetový deník Spiegel on Line přišel v neděli se zprávou, že kancléřka Merkelová si přeje změnu evropských smluv a chce dát více pravomocí Evropské komisi, která bude smět (či dokonce muset) uzavírat smlouvy s jednotlivými státy o tom, jak plní rozpočtové a reformní cíle.

Šlo by o zpřísnění už přijatého fiskálního kompaktu, ale statut Komise by se změnil, získala by další pravomoci. Merkelová už do svých plánů měla zasvětit evropského prezidenta Hermana von Rompuye.

Textu ve Speigelu Online si všimli i někteří čeští komentátoři. Například Zbyněk Petráček v Lidových novinách konstatuje, že jde o další posun směrem k federalizaci EU.

Troufám si tvrdit, že opak je pravdou a bohužel jde o omyl v českém veřejném prostoru značně rozšířený. Posílení pravomocí Evropské komise je dalším krokem, který by posílil centralismus, ale s federalismem to nemá nic společného. Podstatou federalismu totiž je dvoukomorová legislativa a dvoukomorová kontrola exekutivy a pak také vyvažování mocí a disproporční ochrana slabších a menších entit. Federalismus také stojí na myšlence a ideálu vnitřní konkurence. Tak například americký stát Montana, ve kterém žije více medvědů než lidí, disponuje dvěma senátory stejně jako americký stát Kalifornie, kde žije více lidí než třeba v Německu.

Evropská unie už představila některé posuny, které by v systému americké federace byly nemyslitelné a nepředstavitelné. Představa, že jednotlivé státy americké unie by předkládaly do Washingtonu ke kontrole a schválení rozpočty před tím, než je schválí, a po té, co je schválí tak znovu, by zcela jistě vyvolala povstání a okamžitý rozpad americké federace. Představa, že jednotlivé státy unie budou povinny uzavírat s Washingtonem smlouvy o tom, jaké smějí mít rozpočty, by vedla k témuž.

Už dnes má Evropská komise některé pravomoci, které by si Washington nikdy neusurpoval, a podle návrhu Merkelové by se tyto pravomoci ještě posílily.

Oproti tomu nemá Evropská komise k dispozici elementární nástroje, které Washington má: nemá ještě bankovní unii a společné pojištění vkladů, i když je to systém, který částečně právě buduje, nemá, a zatím ani nechce mít signifikantní rozpočet, nemá společnou daň a ani nesmí vydávat společný dluhopis.

Pokud se bude Evropa pod německým tlakem dále v určitém smyslu centralizovat, je nemyslitelné, aby to nedoprovázela vyšší demokratická legitimita (například volba předsedy komise). A pokud by se Evropa chtěla federalizovat, což vytvořením ECB na federálním půdorysu ukázala či naznačila, musí to doprovázet i vyvažování mocí, k čemuž by mohla sloužit třeba druhá komora Evropského parlamentu.

Ale zpět ke článku ve Spiegelu. Ten zároveň konstatuje, že Merkelová má souhlasit i se vznikem společného rozpočtu eurozóny. A podle textu také Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu, se změnami evropských smluv nesouhlasí.

Podle internetového serveru eurointelligence.com se ale asi novináři ze Spiegelu asi pletou. Kdykoli prý novináři mluví o „Bruselu“, buď nemají ponětí, o čem mluví, nebo ho nemají jejich editoři a nebo to snad dělají schválně. Jako většina článků o EU je to prý vágní v detailech a popisu institucí. Chce-li prý Merkelová měnit tzv. protokol 14 TFEU, tak ten se týká tzv. euroskupiny či eurougroup, což je sdružení států eurozóny, které nemá s Evropskou komisí nic společného. Merkelová podle všeho žádá větší koordinační roli pro eurogroup a novináři ze Spiegelu a jejich insiderské zdroje se podle všeho mýlí. Takže uvidíme.