Karel Barták: Koalice ochotných se pomalu emancipuje
Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.
Měla by narůst až do rozměrů armádního sboru o 50 tisících vojáků a jejím jádrem by se měl stát francouzsko-britský expediční sbor. Bylo dokonce oznámeno, že pařížské velitelství těchto sil už funguje.
Čtěte také
Jasně, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se ruskému vladaři Vladimiru Putinovi chtělo do jakéhokoli jednání o příměří. I tak je tento čin pozoruhodný tím, že se jím Evropa pustila do větší akce bez opory ze strany Spojených států. Společné francouzsko-britské velitelství se také jeví jako symbol takové emancipace.
Zatímco Francie byla vždy zdrženlivá vůči NATO a prosazovala evropskou „strategickou autonomii“, pro Británii je to doslova skok neobvyklým směrem. Nikdo také ani nehlesl o tom, zda bude s nasazením takových jednotek souhlasit Rusko, což se donedávna řešilo jako problém.
Velký krok...
Význam ujednání umocňuje další dohoda, a to o koordinaci britských a francouzských jaderných sil. Odstrašovací prostředky obou evropských zemí jsou sice malé – ve srovnání se Spojenými státy nebo Ruskem –, ale jsou jediné, které má Evropa k dispozici.
Čtěte také
Pokud tato dohoda znamená, že jsou obě země ochotny rozevřít deštník, či deštníček, nad celou Evropou, dále ho rozvíjet a upevňovat a zejména jít až tak daleko, že bude mít společnou velitelskou strukturou, znamenalo by to pro nás ostatní nejaderné Evropany skutečně mnoho.
Bylo by to významným milníkem při budování autonomní evropské obrany a také návratu Británie do evropské rodiny řekněme „vojenskými dveřmi“.
Úkolem mírových jednotek vyslaných na Ukrajinu po dosažení příměří má být pomoct pozemním silám s výzbrojí a výcvikem sil, zajistit bezpečnost ukrajinského nebe včetně obnovení normálního leteckého provozu a bezpečnou plavbu lodí z ukrajinských přístavů. V Kyjevě má vzniknout koordinační velitelské pracoviště, které bude řídit bezprostřední aktivity.
Putin přitom dál zabíjí Ukrajince
Tyto plány mohou vypadat až cynicky na pozadí každodenních masových útoků ruských dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket na ukrajinská města. Podle údajů OSN bylo za posledních šest měsíců takto zabito 6,7 tisíc civilistů, tedy o 50 procent víc než za stejné období loni. Mírová jednání jsou ve slepé uličce a nikam nepostupují.
Bylo by asi lepší pomáhat Ukrajině s protivzdušnou obranou, než se zaobírat tím, co nastane, až bude mír.
I tak lze počínání „koalice ochotných“ s trochou optimismu považovat za krůček k evropské emancipaci a vytvoření výtlaku, který by mohl být zásadní nejen pro tuto válku, ale vůbec pro evropskou budoucnost.
Sešlost měla vůbec poprvé zcela konkrétní obsah. Vedle pevných závazků jím byla i vůle se oprostit od amerického dozoru a uvědomit si, že Evropa je schopna sama od sebe generovat sílu v mezinárodní politice.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
