Jan Klesla: Co bude po Škodovce?
V přetahování mezi Američany, Číňany a Saudy zaniklo hlavní téma nedávného setkání špiček nejvyspělejších světových ekonomik G20 v Buenos Aires.
Hostitelská Argentina chtěla jednat především o tématu budoucnosti práce a nahrazování lidí chytrými stroji. Něco, co by nejspíš od latinskoamerické země mnozí nečekali. Jenže, právě chudší země s vysokým podílem manuální práce jsou jedněmi z nejohroženějších.
Automatizace bude v Asii podle studie znamenat více vykořisťování už dnes zneužívaných dělníků
Nahrazování lidské pracovní síly roboty způsobí zhoršení v oblasti obchodování s lidmi a otroctví napříč zeměmi jihovýchodní Asie. Tvrdí to zpráva analytické firmy Verisk Maplecroft, která zároveň předpokládá, že dodavatelé různých druhů zboží budou nekvalifikované zaměstnance daleko více vykořisťovat.
Automatizace je přímo geopolitické téma - v budoucnu nebudou země bohaté a chudé na přírodní zdroje, ale na dobře placená pracovní místa. Vychýlení ekonomické moci směrem k tomu, kdo bude vlastnit a provozovat umělou inteligenci, algoritmy a roboty je pak přímo nasnadě.
Česko ale není na dobré cestě patřit v budoucnu k těm bohatým státům. Ukazuje to nová studie expertů na umělou inteligenci z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a Akademie věd pro Úřad vlády. Doslova se v ní říká, že patříme mezi země „s největším očekávaným dopadem automatizace“.
Nejde ale jen o další podobnou senzační studii v řadě. Ekonomové z Technologického centra Akademie udělali výpočty opravdu pořádně. Využili modely společností Deloitte a McKinsey a přepočítali přímo pro naše podmínky nejslavnější model Michaela Osborna a Carla Freye z Oxfordské univerzity.
Výzkum a vývoj umělé inteligence
Navíc se zaměřili nejen na jednotlivá povolání jako celek, ale přímo dovednosti a schopnosti potřebné pro jejich výkon, které budou stroje dělat stejně dobře, nebo lépe, než my. A především levněji.
Roboty a chudoba: automatizace podle vědců z Oxfordu ohrožuje 47 procent pracovních míst v USA
Roku 1955 vyprávěl Walter Reuther, který stál v čele odborářů v automobilovém průmyslu, o své návštěvě v novém automatizovaném provozu firmy Ford. Jeho průvodce mu ukázal všechny roboty a zeptal se ho, jak hodlá od těch chlápků vybírat odborářské příspěvky. Pan Reuther mu odpověděl otázkou: „Jak je chcete přimět, aby si koupili nové Fordy?“
Výsledky pak jsou dost varující - dopad na zaměstnanost a pracovní místa bude u nás větší, než v jiných vyspělých zemích. Tam roboti pomohou spíše zvyšovat produktivitu práce a kvalitu a tím i platy. Oproti tomu u nás zasáhne obrovské množství míst, kde se pracuje manuálně a rutinně. A to nejen očekávaně ve výrobě, ale také v maloobchodě, zdravotnictví a sociálních službách, či stavebnictví.
Už za pět let by každý desátý z nás měl být z poloviny nahraditelný umělým mozkem, nebo robotickou paží. Za dalších deset let to pak bude platit pro skoro dvě třetiny pracujících Čechů. Nejvíc to odnesou úředníci a montážní dělníci.
Dobrou ukázkou by mohl být tahoun naší ekonomiky, mladoboleslavská Škodovka. Nedávno zazněly tři po sobě jdoucí informace, které skládají varovný řetězec. Nejprve oznámil koncern Volkswagen, že bude vyrábět elektromobily v domovském Německu, zatímco Češi dostanou spalovací motory.
Dělníci, sekretářky, řidiči. Digitalizace a robotizace připraví o práci 400 000 lidí do roku 2030
Do roku 2030 může digitalizace a robotizace ubrat v Česku až 400 000 pracovních míst. Nové technologie v tuzemsku nejvíce ohrožují dělnické profese, zaměstnance v dopravě, nebo v administrativě.
Následně hlavní značka, samotné VW, přišlo s tím, že od roku 2026 už bude vyvíjet jen a pouze vozy na elektřinu a od těch tradičních pomalu ustoupí. Do toho německá kancléřka Angela Merkelová jasně řekla, že chce centra elektrických a samořiditelných aut ve Spolkové republice.
Škodovka je silná firma s ještě silnějším PR týmem a velmi usilovně se snaží veškeré obavy okamžitě vyvracet. Přesto se ale jasně nabízí otázka, co budou v Mladé Boleslavi a Kvasinách za pár let dělat? Když už nebude potřeba stále dražší český dělník, kterého navíc nahradí stroj?
Proč by ho měl německý koncern stavět v Česku a ne o stovky kilometrů blíž k centrále ve Wolfsburgu? Navíc s elektromotorem nepotřebujete velkou část součástek tradičního vozu. A s umělou inteligencí dokonce ani volant.
Jiří Leschtina: Jak vypudit Huawei z hospodářské páteře státu
V těchto dnech dorazil do Strakovy akademie dokument Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a tajných služeb.
V tomto ohledu je mimořádně důležitý aktuální skandál společností Huawei. Pro někoho možná překvapivě jde mnohem o víc, než o podezření ze špionáže, před kterou varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Čína se svou Novou digitální hedvábnou stezkou ekonomicky kolonizuje chudší země a s nástupem robotů a umělých mozků se jim k tomu otevře obrovský prostor. A kdyby u nás skutečně došlo k odchodu automobilového průmyslu, budeme pro ně dokonalý cíl. Pokud by u nás díky dumpingovým cenám měla dominanci v sítích operátorů, serverech i v kapsách uživatelů čínská firma, je předmostí naprosto dokonalé a obrana nemožná.
Naše hlavní obrana ale nejsou jen zákazy a bdělost před cizím vlivem. Jsou to především investice do špičkového výzkumu a vývoje umělé inteligence, na kterém vzniknou naše vlastní silné firmy. S novými a dobře placenými pracovními místy. Velké riziko je to pro nás také a především obrovská příležitost.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.