Jan Jůn: Zapeklitá dilemata britské vlády stále čekají na řešení

13. červen 2020

Uplynulý týden potvrdil, co patří k nejpalčivějším dilematům vlády Borise Johnsona.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Jestli podle přání obyvatel rychle uvolňovat stav nouze a riskovat přitom opětovný vzrůst nákazy, nebo naslouchat zdravotníkům, postupovat pomalu a riskovat další pokles popularity.

Čtěte také

Jak známo, zdravotničtí poradci doporučují opatrnost, protože počty nakažených a umírajících klesají pomaleji, než by vláda chtěla. To je důsledek zpožděného zavedení stavu nouze (až od 23. března), zrušení testování, podcenění šíření nákazy v domovech důchodců a nezavření hranic.

Británie se proto stala nejpostiženější zemí Evropy s více než čtyřiceti tisíci obětí, za to ostatně jsou vláda, a zejména pak premiér stále hlasitěji kritizováni. Stejně jako za to, že se podle médií schovávají za zdravotnické poradce.

Zbytečné oběti?

Čtěte také

Nejnověji se ke kritice vyjadřoval ve sněmovním výboru pro vědu a techniku profesor Neil Ferguson z londýnské Imperial College, bývalý člen sboru poradců. Poslancům vysvětlil: „Počet obětí se před stavem nouze zdvojnásoboval každé tři nebo čtyři dny. Kdybychom tehdy zavedli stav nouze o týden dříve, mohli jsme snížit konečný počet obětí na polovinu.“

To je bolestná zpráva pro pozůstalé a uvolňování stavu nouze nejde tedy uspěchat. Vlivní kritikové vlády z řad konzervativců, včetně bývalého vůdce strany sira Iaina Duncana Smitha, a podnikatelů z Konfederace britského průmyslu však rychlé uvolnění požadují. Tvrdí, že každý den odkladů znamená odklad zotavování a miliardové ztráty pro britskou ekonomiku po jejím dvacetiprocentním dubnovém pádu.

Ekonomická krize

Nejnovější studie OECD přitom naznačuje, že britské hospodářství čeká nejhorší hospodářská krize ze 37 nejbohatších zemí – konkrétně pokles o jedenáct až čtrnáct procent a deset milionů nezaměstnaných.

Rozjetí ekonomiky – a mimochodem také návratu žáků do škol, a tedy rodičů do práce – brání také dosavadní vládní nechuť snížit povinný fyzický odstup z paralyzujících dvou metrů na jeden. Doporučuje to Světová zdravotnická organizace a kupodivu i ministr financí Rishi Sunak, ale ne zjevně bezradný premiér. Ten je navíc zaneprázdněný přípravou pondělní telekonference s vůdci Evropské unie a odmítáním prodlužování pobrexitového přechodného období.

Nervozita a frustrace Britů tedy zjevně vrcholí, hospody zůstávají zavřené a projevuje se občanská neposlušnost, přiživená protesty britské nebělošské desetiprocentní menšiny solidarizující s protesty v Americe.

Od pondělka sice vláda povolí otevření zbývajících obchodů, zoologických zahrad a safari parků. Navíc nošení roušek v dopravních prostředcích a nemocnicích bude konečně povinné, to se ale kupodivu netýká obchodů a zdravotních středisek.

Jan Jůn

Zároveň pokračuje karanténa na příletech a příjezdech do Británie, přestože sněmovní výbory i expremiérka Mayová požadují spolu s turistickým průmyslem a aeroliniemi raději dohody s nejméně nakaženými zeměmi. Podle náporu na cestovní kanceláře a nákupů pobytů u moře Britům zatím nedomyšlená karanténa ani případné pokuty po návratu nevadí. Vládě však neřešení řetězu zapeklitých dilemat zjevně popularitu nezvyšuje.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio

Související