Jan Jůn: Přepočítal se premiér Johnson s podporou pro „den svobody“?

Indická mutace koronaviru delta, vpuštěná Johnsonem do země, totiž ve čtvrtek dosáhla „světového rekordu“ 48 500 nových nakažení denně a šedesátky úmrtí. Premiér však uvolnění slíbil jako „skvělý den návratu k normálnímu životu“ a zjevně se těšil na zvýšení pokleslé popularity.

Čtěte také

Jan Jůn: Británie – sto vědců versus premiérův „Den koronavirové svobody“

Před několika dny už poněkud méně bombasticky tvrdil, že občané sami prokážou zodpovědnost dodržováním pravidel, včetně nošení roušek. Dodal však nově, že „nebude váhat s obnovením restrikcí“, kdyby se situace nedodržováním zhoršila. Jako by nebyla už dost zlá.

Ministr zdravotnictví Sajid Javid premiéra podpořil tvrzením, že „perfektní moment“ k uvolnění „nebude nikdy“. Proočkovanost populace prý zabrání zahlcení nemocnic a nárůstu úmrtí, i kdyby počet nakažení vzrostl na sto tisíc denně. Na otázku proč uvolňovat nyní, pak odpověděl: „Když ne nyní, kdy tedy?“

Tento pozoruhodný přístup označují mnozí za novou teorii stádní imunity. Co se pak týče snah o přenesení zodpovědnosti na občany, je jasné, že pokud účinné restrikce – například nošení roušek v dopravních prostředcích či obchodech – nebudou povinné jako dosud, bude vymáhání velmi těžké a nebezpečné kvůli pravděpodobným konfliktům.

Infekční nemoci jsou kolektivní záležitost

Odmítání Johnsonova přístupu zdravotníky tedy sílí a s kritikou se ozvala i lékařská asociace BMA a ředitel Světové zdravotnické organizace pro epidemie Mike Ryan nazval vládní strategii „morální prázdnotou a epidemiologickou stupiditou“.

Čtěte také

Jan Jůn: Skončí „poslední“ britský lockdown opravdu podle premiérova plánu?

Navíc má otevřený protestní dopis zdravotnických výzkumníků a lékařů lékařskému časopisu Lancet nyní už více než 1200 signatářů a ozývá se kritika premiérových lékařských poradců za mlčení. V dopisu se například praví, že uvolněním „budou bezohledně vystaveny miliony akutním i dlouhodobým důsledkům hromadné infekce“.

Signatáři navíc zdůrazňují: „Osobní zodpovědnost nefunguje tváří v tvář vzduchem přenášené a vysoce nakažlivé chorobě, neboť infekční nemoci jsou záležitosti kolektivní, nikoliv individuální zodpovědnosti.“

V politické sféře už Johnsonovo uvolnění odmítli zemští premiéři Skotska a Walesu Nicola Sturgeonová a Mark Drakeford. Nařídili povinné roušky i odstupy, bez ohledu na Johnsona a Anglii. Totéž nařídil londýnský primátor Sadiq Khan, šéf dopravy v metropoli, a také starostové řady největších měst.

Jan Jůn|foto:Vendula Kosíková

Průzkumy tvrdí, že 70 procent Britů rozvolnění prostě nechce a nevítá. Nyní včetně odborových centrál, institutu ředitelů či provozovatelů obchodů a největších supermarketů a přidaly se i rozhořčené průmyslové podniky, jejichž půl milionu zaměstnanců je přes očkování doma v karanténě po varování „příliš citlivým systémem“ přes mobily po přiblížení k nakaženým.

Absurdita Johnsonova postoje je tedy stále markantnější a nyní je očividné i jeho pomalé a postupné couvání. Jen aby mu ještě na den svobody zbylo vůbec něco k ohlášení.

Autor je komentátor Českého rozhlasu