Jan Jůn: Po oslavách 70 let panování Alžběty II. se lze také ptát, zda jsou Britové skutečně monarchisty
Británie má už za sebou prodloužený víkend oslav sedmdesátky let královny Alžběty II. na trůnu – Britové totiž dostali dva dny volna. Vše začalo čtvrteční přehlídkou královských gard, přeletem sedmdesátky letadel nad balkónem Buckinghamského paláce a mávající královnou s rodinou a večerním zapálením více než 3000 signálních košů po celé zemi.
Následovala děkovná bohoslužba v katedrále sv. Pavla, sobotní veselice před Buckinghamským palácem s vystoupeními britských hvězd populární i klasické hudby. Oslavy ukončil nedělní alegorický průvod, slavící britské úspěchy během královnina panování, a také místní uliční slavnosti po celé zemi.
Čtěte také
Rozsah a hromadná účast Britů na oslavách „Platinového jubilea“ ale také nabízí možnost tázat se, jestli Britové jsou opravdu jen pyšní na svou „čilou obětavou stařenku“ královnu, nebo také na instituci monarchie.
Pro běžného Brita je totiž královna Alžběta II. součástí každodenního života už „od nepaměti“. Tedy od druhé světové války, kdy sloužila jako řidička armádního džípu, a o sedm let později se na cestě po africké Keni s manželem princem Filipem dozvěděla, že její otec Jiří VI. zemřel a ona je dědičkou trůnu.
Monarchie má své výhody
Následovaly první ze 24 tisíc dosavadních veřejných aktů služby. Od otevírání nemocnic a škol přes inauguraci nových budov, nádraží, letišť, hoštění státníků a křty lodí, návštěvy v zemích Britského společenství národů – kde je v 15 případech také jejich hlavou státu – až po vánoční (coby hlava anglikánské církve) a novoroční proslovy a třeba i ten oceňovaný na téma „nedejme se porazit covidem, setkáme se v lepších časech“.
Ano, její odhodlání sloužit národu za všech okolností, včetně role morálního arbitra, je obdivuhodné, zejména v posledních letech. Nyní se dožila 95 let a vůbec nehodlá „jít do důchodu“. Expremiérka Theresa Mayová to vše popsala takto: „Po 70 let je Její Veličenstvo vytrvalé ve své nezištnosti, ve svém plnění povinností a ve službě vlastní zemi. Za to jí prostě říkáme: Děkujeme, madam! Bůh chraň královnu!“
V hodnocení královny a jejím osobním přínosu zemi se většina Britů asi shodne. Jaké však budou po její smrti (a její matka se dožila 103 let) osud a obliba královské rodiny a monarchie vůbec, to už je méně jisté. Řada mladých Britů totiž královnu velmi obdivuje, ale o ostatních členech královské rodiny se nevyjadřuje právě nadšeně a rostoucí egalitářství monarchistům také nepřeje.
Při tom všem má monarchie své výhody. Třeba stabilitu a ušetření milionů na prezidentské volby každých pět let. Náklady na královské gardy jsou podobné těm prezidentským a platy zaměstnanců a každodenní údržbu si panovník platí z apanáže. Co se pak týče Alžběty II., s jejím odchodem určitě skončí pro Brity jedna celá dlouhá éra, a co ji vystřídá, si monarchisté ani republikáni zjevně ještě nedokážou představit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
