Jan Jůn: Jak rychle se zotaví britské hospodářství po pandemii?
Podaří se Britům po pandemii rychle znovunastartovat hospodářství a překonat pobrexitové potíže? Proticovidové očkování totiž pokračuje rekordním tempem, uvolnění restrikcí stavu nouze se pomalu blíží a je čas pomyslet na obnovu.
Vláda zní stále velmi optimisticky, zejména ohledně přínosů brexitu, avšak ukazuje se, že vše bude složitější. Mnoho podniků je kvůli stavu nouze před bankrotem a jiné už zmizely, obchody jsou zavřené a stejně tak pohostinská zařízení včetně hotelů. Obyvatelstvo se dál zadlužuje nákupy na dluh přes internet.
Čtěte také
Co se týče brexitu, po nahněvaných rybářích se nyní ozývají exportní a importní firmy a dopravci, že beztarifní a bezcelní obchod s unijními sousedy je kvůli byrokratickým kontrolám, zejména prokazování původu zboží, velmi ztížen a ceny dopravy i zboží rychle rostou.
Polovina dopravců prý raději jezdí po vyložení zboží v Británii zpět prázdná a Irsko začíná stále více používat námořní dopravu do Unie místo kamionů. Vláda to vše nazývá „počátečními potížemi“.
Zájem o britské zboží a služby
Podle Mezinárodního měnového fondu prochází Británie nejhorší krizí z velkých ekonomik. Loni si na úkor budoucnosti půjčila kolem 400 miliard liber a letos chce ještě 150 miliard. Splácení dluhu nebude lehké, neboť s celkovým zadlužením ve výši 2130 miliard liber, tedy téměř sto procent HDP, by splácení jednoprocentního úroku činilo deset miliard ročně. Pak by i opěvované kvantitativní uvolňování, tedy inflační tištění peněz, přestalo být laciné.
Čtěte také
Naštěstí a přes bankroty je dosud nízká nezaměstnanost. Nastartování ekonomiky s pomocí obvyklých infrastrukturních investic však nebude lehké, neboť prostě „nejsou lidi“. Jen za tři čtvrtiny loňského roku odešlo z Británie 633 tisíc jinde narozených pracovníků, hlavně v pohostinství a stavebnictví, což se nyní bez imigrace těžko nahradí.
Zotavování britské ekonomiky za pomoci hlavního motoru exportu, sektoru služeb, nebude také světoborné. Do Unie už odešlo přes 13 tisíc finančních expertů londýnské City, jejíž osud závisí na výsledku vyjednávání s Unií o takzvané ekvivalenci, které má začít za měsíc. Nepříjemné je, že Unie právě podepsala stejnou dohodu se Spojenými státy a nebude spěchat.
Vláda se ovšem snaží podepisovat nové obchodní dohody, většinou replikací dohod s Unií. Novinkou jsou snahy nahradit Unii členstvím v Trans-pacifickém partnerství 11 zemí kolem Tichého oceánu. Skutečností však je, že britský export do zemí poněkud vzdáleného partnerství činil v roce 2019 celkem pouhých 8,5 procenta, tedy ekvivalent exportu do Německa, a Británie nemůže prostě být Singapurem, jak snili brexitáři.
Rýsuje se však další problém. Pokud v květnových volbách zvítězí ve Skotsku protibrexitoví nacionalisté SNP a začnou slibovaný proces odtržení od Británie – nebude se na co těšit. Povzbudilo by to také nyní už většinové prorepublikánské obyvatelstvo Severního Irska ke stejnému kroku a velikost i prestiž Británie by utrpěla.
Návrat prosperity bude ovšem také závislý na obnovení růstu partnerů a jejich zájmu o britské zboží a služby. A tam jsou prognózy stejně těžké.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
