Jan Jůn: Britské brexitové volby v plném proudu

Skončilo v poslední době jen znovu a znovu všemi vůdci stran omílané vyjmenovávání „skvělých“ povolebních plánů, propagandistické mašinérie stran se konečně zastavily a jejich preference u voličů se navzájem přiblížily.

Čtěte také

iROZHLAS

Volební místnosti v Británii se uzavřely. Voliče neodradilo nepříznivé počasí ani dlouhé fronty

Britové mají tedy nyní opravdu na vybranou. A lze se jen těšit ze skutečnosti, že ve frontách před volebními místnostmi stálo ráno i velké množství poprvé hlasujících mladých, protože výsledek voleb ovlivní právě jejich životy a možná na dlouhou dobu.

Mohou si opět zvolit brexitářskou vládu, vedenou pro mnohé charismatickým a optimistickým premiérem Johnsonem, který slibuje, že prožene svou dohodu o odchodu země z Evropské unie novým, „nevzpurným“ parlamentem a uskuteční tak výsledek referenda konaného před třemi roky.

Pro Británii pak „nastanou zlaté časy“, protože si bude sama vládnout a přestane být po dohodě o budoucích vztazích na konci přechodného období v závěru příštího roku „vazalem“ Unie.

Předvolebním průzkumům se nevěří

Čtěte také

Jan Jůn: Pochybnosti britských voličů týden před volbami narůstají

Pro jiné by takto zvítězil „nestydatý tlučhuba“, který lhal královně a sliboval, že bude raději ležet mrtvý v příkopě, než aby brexit odložil.

Neudělal to a je dokonce stále připraven uskutečnit onen obávaný tvrdý brexit, při nemožnosti dohody o budoucím vzájemném obchodu po přechodném období koncem příštího roku, protože takovéto smlouvy se obvykle dojednávají pět či sedm let.

Ať už tedy bude v pátek oslavovat ta či ona skupina voličů, výsledek se ještě může ve většinovém systému dopadem dost různit. Pro voliče Johnsona může být výhra dokonalá, jen pokud budou konzervativní poslanci tvořit absolutní početní většinu ve sněmovně. Pokud by byla jen relativní a počet poslanců jiných stran by byl dohromady větší, pak by podle expertů mohl být scénář povolebního vývoje zcela jiný.

Čtěte také

Filip Nerad: Boris Johnson – možný vítěz, co bude brát vše

Pokud by totiž nemohli konzervativci sestavit v koalici s nějakou partnerskou stranou vládu, nebo ji sestavili, ale nedostali by ve sněmovně důvěru, Johnson by přestal být premiérem. A zároveň, pokud by labouristická prohra byla opravdu jednoznačná, mohla by strana uskutečnit plán, o kterém mnozí ve vedení dokonce hlasitě hovoří, tedy sesadit za porážku odpovědné ultralevicové vedení v čele s Corbynem a McDonnellem.

Posunula by se tak více do středu politického spektra a mohla by být přijatelná pro liberální demokraty i pro skotské nacionalisty – kteří se s Corbynovým vedením nehodlají vůbec bavit – coby možný koaliční partner.

Jak to ale ve skutečnosti dopadne, nikdo neví a předvolebním průzkumům se po debaklu v minulých volbách všeobecně nevěří.

Jan Jůn|foto: Vendula Kosíková

Pokud by však Johnsonova brexitářská strana, kde není místo pro expremiéra Majora, exvicepremiéra Heseltina či exprokurátora Dominica Grieva, exministra Clarka nebo exministra financí Hammonda a další dosáhla absolutního vítězství, ani pak nebude brexitu hned tak konec. Takže si už raději těch pár hodin počkejme na výsledky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu