Jan Januš: Zeman svými útoky podkopová české zákony, porušuje tím i prezidentský slib

V rozhovorech pro média, s nimiž je ještě ochoten komunikovat, podkopává možná až samotné základy právního státu v České republice. Svými neuváženými výroky pro Primu, Mladou frontu Dnes či Blesk o právních expertech, trestání lidí za nenošení roušek či krachu neschopných nejen že nenabízí to, co bychom od hlavy státu v těžké situaci očekávali, totiž naději, ale ponouká lidi, aby právo přestali brát vážně.

Čtěte také

Jiří Pehe: Kontroverze okolo prezidenta neutichají. Ani na dovolené

Prezident Zeman totiž snižuje jednu z nejzákladnějších hodnot, na kterých naše země, stejně jako jiné demokracie, nutně stojí. Vládu práva. Ani boj se současnou pandemií totiž nemůžeme pojmout tak, že vláda vyhlásí nouzový stav a pak se děj, co se děj. Nelze takzvaně zhasnout, zavést vládu pevné ruky a ostatní neřešit. Pořád musí platit pravidla a vládu a její jednání musí někdo kontrolovat.

A je logické, že to mají být v první řadě ti, co Ústavě a dalším základním českým zákonům nejlépe rozumějí, tedy právní odborníci typu profesora Jana Kysely či docenta Jana Wintra. Ale právě o nich mluví prezident kvůli tomu, že upozorňují na problémy, pohrdavě. Tím je minimálně u části svých příznivců dehonestuje, stejně jako to, co říkají. Nakolik ho k tomu vede osobní zášť a skutečnost, že ho oba akademici dříve kritizovali, nechme jako řečnickou otázku.

Zachovávat Ústavu a zákony

Podobné je to s nenošením roušek. Samozřejmě je nerozumné a osobně nepochopím, proč je komukoliv zatěžko. Ale budeme-li za porušování tohoto pravidla hrozit hlavně pokutami, jako to dělá prezident, ničeho v tuto chvíli nedosáhneme. Odpůrci roušek se možná jen ještě více zatvrdí a budou si dál myslet, že jsou posledními bojovníky za svobodu.

Čtěte také

Petr Hartman: Beztrestné lhaní, aneb Zeman se nechová jako gentleman

Postihy nejsou všespásné, daleko účinnější bývá prevence a osvěta. Fakta jsou taková, že ani v zemích, kde pořád existuje trest smrti, se nepřestává vraždit a korumpovat. Naopak, čím jsou represe přísnější, tím se lidé mnohdy chovají hůř. I to by si prezident mohl uvědomit. 

Stejně jako třeba to, že Listina základních práv a svobod deklaruje ochranu majetku, a to pro všechny. Mluvit tedy ve stávající situaci, kdy jde o všechno možné, jen ne o volnou soutěž a volnou ruku trhu, o krachu neschopných není moc vypovídající. Je to totiž daleko složitější.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Prezident v paláci ze slonoviny

Výzvy Miloše Zemana k dodržování pravidel jsou ale směšné i proto, že tradičně káže vodu a pije víno. Banality spočívající v jeho neúčasti ve druhém kole senátních voleb, i když jinak pléduje za povinnou účast, už asi nikoho nepřekvapí, ale i v této souvislosti je nutné připomenout, že prezident nerespektuje některá pravomocná soudní rozhodnutí a tradičně neměří všem stejným metrem, když například jednou ctí presumpci neviny a podruhé ne.

Také si vymýšlí o české justici nebo o Bezpečnostní informační službě a snižuje tak jejich práci a logicky i důvěru v ně. A ve vršení prezidentových právních hříchů bychom mohli pokračovat, ale pro ilustraci už to stačí.

Miloš Zeman jako prezident slíbil věrnost České republice a to, že bude zachovávat její Ústavu a zákony. Kdyby to neudělal, hledělo by se na něj podle Ústavy, „jako kdyby nebyl zvolen“. Miloš Zeman by si na to měl rychle vzpomenout.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz