Petr Hartman: Beztrestné lhaní, aneb Zeman se nechová jako gentleman

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloš Zeman

Mýlit se je lidské. Člověk by si svoji chybu měl uvědomit a měl by se za ní omluvit. A neměl by s tím příliš otálet.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Alespoň ne od chvíle, kdy je naprosto zřejmé, že se omylu dopustil. Tím spíš, když s jeho pomocí mohl někoho poškodit.

Je to zdánlivě banální postup. Není však pro každého. Existují lidé, kteří mají s uznáním své chyby problémy. Dokonce i v momentu, kdy je naprosto jasné, že se jí dopustili. Jsou-li donuceni nějaké to omluvné slůvko nakonec z úst vypustit, nevyzní upřímně. Chovají-li se takto opakovaně, vzbuzují dojem, že se asi považují za nadlidi. Alespoň v duchu zmiňovaného hesla o omylnosti a lidskosti.

Z postu prezidenta republiky může být k takovémuto vnímání vlastní osobnosti člověk určitým způsobem ponoukán. Podle ústavy není totiž hlava státu za výkon své funkce odpovědná. Lze na ni sice podat žalobu k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení ústavy, nebo pro velezradu. Podmínky umožňující tento krok jsou však nastaveny tak, že v praxi je to obtížně proveditelné. 

Schovaný za beztrestnost

S nadsázkou řečeno, prezident si může dělat, co chce. Nemusí si příliš lámat hlavu s tím, že by za své chování mohl například stanout před soudem. Může tak dejme tomu beztrestně lhát a poškozovat tím jiné lidi.

Názorným příkladem jsou slova Miloše Zemana na adresu legendárního novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky. O člověku, který byl během 2. světové války léta vězněn v koncentračním táboře, tvrdil, že byl fascinován nacismem a napsal článek Hitler je gentleman. Zmiňovaný článek nebyl prezident schopen nikdy předložit.

Důvod je prostý – Peroutka nic takového nenapsal. Očekávala by se omluva. Té se Peroutkovi potomci od Zemana nedočkali a ani nedočkají. Prezident toho sám není schopen. Soudy ho k tomu nedonutí. Takže se za něj patrně omluví stát prostřednictvím ministerstva financí.

Zkrátka, někteří lidé si nepřipustí, že se mýlili. Zdráhají se tomu uvěřit i v momentu, kdy mají před očima pravomocný verdikt soudu. Nejsou-li zrovna v pozici prezidenta této země, musí se nakonec za svůj omyl omluvit. Ač nerad, učinil tak v minulosti opakovaně i Miloš Zeman. V pozici hlavy státu už se s tím zatěžovat nemusí. V nejhorším případě to za něj udělají úředníci.

Petr Hartman

Současný prezident se pochopitelně dokáže omluvit poměrně rychle a bez soudních tahanic. Učinil tak například směrem k bývalému vídeňskému starostovi nebo k bývalému americkému velvyslanci. Jeho neochota v jiných případech, včetně toho Peroutkova, tak vyvolává dojem, že v nich nejde o omyl, ale o záměrnou lež, která má veřejně pošpinit konkrétního člověka. Být přitom schovaný za de facto beztrestnost, nesvědčí o tom, že by byl Zeman zrovna gentleman.

Autor je komentátor Českého rozhlasu