Jan Januš: Soudci mají brát přes 100 tisíc, Miloš Zeman argumentuje falešně
Prezident Miloš Zeman nedávno jmenoval 51 nových soudců a otevřel při tom znovu i otázku jejich platů. Odkázal na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Průměrný plat soudce podle ní činí 140 tisíc korun měsíčně. Prezident jim to prý nezávidí, chtěl by ale řešit poměr cena-výkon.
O pár dní později, asi jen shodou okolností, přišel premiér Andrej Babiš (ANO) s návrhem, aby se pro příští rok soudcům platy zmrazily. Jinak totiž podle jasně daného vzorce postupně rostou.
Čtěte také
Otázka soudcovských platů se v České republice řeší prakticky od sametové revoluce. Zvláště v posledních letech, kdy se dostaly na odpovídající, pro mnohé však vysokou částku, se opakovaně objevují dohady, zda by se neměly zase snížit. Odpověď je stále stejná, soudcovské platy by se snižovat neměly. Prezidentova slova ohledně poměru cena-výkon jsou však zcela na místě. Pravděpodobně ale ne tak, jak je hlava státu myslela.
Prezident si rád a opakovaně stěžuje na pomalou českou justici, fakty se ale při tom příliš nezabývá. České soudy totiž patří v porovnání se stolicemi z jiných evropských zemí spíše k těm rychlejším, což opakovaně dokazují statistiky.
Tentokrát ale Miloš Zeman použil jiný zdánlivý justiční prohřešek. Nelíbilo se mu, jak soud přistoupil k případu muže, který prezidentovi na internetu nadával a napsal o něm například, že je „druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“. To je samozřejmě odsouzeníhodné, ale je jen na soudu, jak celou situaci podle práva vyhodnotí.
Činit z jednoho případu argument ve smyslu cena-výkon není možné a je prezidenta nedůstojné, aby vůbec na takovýto případ v rámci oficiálního jmenovacího ceremoniálu poukazoval.
Snižovat soudcům platy není cesta
Srovnávejme tedy srovnatelné. Soudci skutečně vydělávají na české poměry skvělé peníze, někteří z nich dokonce i více než 200 tisíc korun měsíčně. Mají ale být špičkovými právníky, ideálně těmi nejlepšími z nejlepších. A právě takoví v soukromém sektoru dostávají v některých případech i násobně více.
Odpovídající plat má soudcům zajistit rovněž nezávislost a svým způsobem přispět k tomu, že když prezidentův kancléř Vratislav Mynář zavolá soudci Ústavního soudu Jaromíru Jirsovi ohledně zrovna posuzovaného volebního zákona, jak napsaly Seznam Zprávy, ten mu lapidárně sdělí, že se s ním nemá o čem bavit a telefon zavěsí.
Čtěte také
Na soudce musíme mít ty největší nároky, což můžeme odůvodňovat právě i jejich vysokým platem. Ilustrujme to na další aktuální zprávě – když někteří z nich nesplní svou oznamovací povinnost podle zákona o střetu zájmů tak, jak by měli, nespokojme se jen s informací, že jim to předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy vytkl. Ptejme se, o koho šlo, proč se zachoval tak, jak se zachoval, a co je s tím možné dělat dál.
Tedy znovu: snižovat soudcům platy není cesta, která by vedla k zamýšlenému cíli. Naopak zmrazit je, jak by chtěl Andrej Babiš, možné je – ale musí se to týkat všech zaměstnanců ve veřejné sféře. Jen pak je možné takovýto krok vnímat nikoliv jako populismus a případný tlak na nezávislou soudní moc, ale jako snahu o řešení složité ekonomické situace.
Závist je mocná a poukazovat na skvěle vydělávající soudce se může z hlediska populismu vyplatit. Z hlediska budování kvalitní justice a právního státu už ale určitě ne.
Autor je šéfredaktorem Lawyers & Business
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.