Jan Januš: Nájezdy na katastr nemovitostí jsou jen začátkem. Musí ale zůstat otevřeným
Spory o katastr nemovitostí a jeho veřejnost, které jsme sledovali posledních pár týdnů, skončily celkem potěšujícím výsledkem. Ministerstvo zemědělství a Český úřad zeměměřický a katastrální, v jejichž gesci katastr je, oznámily, že údaje budou dál veřejně a anonymně dostupné. Technologicky ale budou bránit jejich zneužití a přílišnému a patrně až protiprávnímu vytěžování.
Podle resortu zemědělství katastr zobrazil jen v květnu 92 milionů vlastnických výstupů, které si vyžádali anonymní uživatelé. Ministr zemědělství Miroslav Toman k tomu sdělil:
„Zejména starší lidé na venkově si často stěžují, že dostávají desítky dopisů od překupníků pozemků. Chápu, že údaje z katastru musí být dostupné, aby bylo možné oslovit vlastníka kvůli odkupu třeba při přípravě stavby, ale má to svoje meze.“
Čtěte také
Je to pravda, s touto situací bylo nutné něco dělat. A ministerstvo i úřad udělaly dobře, že nakonec vyslyšely námitky odborníků a občanské společnosti, třeba iniciativy advokáta Petra Novotného Otevřený katastr, a katastr skutečně ponechaly otevřený anonymním uživatelům.
Protože i na této zásadě stojí aktuální občanské právo, které razí starořímské pravidlo, že právo přeje bdělým. Každý se tak má starat o svá práva a v katastru si kontrolovat, zda se kolem jeho pozemků či domů, bytů nebo jiných nemovitostí neděje něco podivného.
Právo technickému vývoji nikdy stačit nebude
Moudrost právníků starého Říma přináší ale rovněž další důsledky, spojené třeba s převodem nemovitostí.
Čtěte také
Katastr a možnost se na příslušné právní poměry podívat je totiž zárukou toho, že pokud budete bdělí, nikdo vás nepodvede a neprodá vám třeba kus půdy, který mu doopravdy nepatří. Jakkoliv zkomplikovat možné nahlížení do katastru by tak právě z těchto důvodů mohlo narazit u soudu. Aktuální znění občanského zákoníku i katastrálního zákona totiž s omezeními nepočítá.
Musíme si ale rovněž připomenout, že transparentnost a otevřenost něco stojí. A také to, že 21. století je a dozajista ještě daleko více bude dobou sběru dat, jejich vyhodnocování a používání ke všemožným účelům. Elektronické nájezdy na katastr jsou jen předzvěstí toho, co se v době elektronických databází a jejich propojování může dít.
Ostatně máme také zákon o svobodném přístupu k informacím a při jedné z jeho nedávných změn i někteří právníci přímo vyzývali k tomu, aby tuto novelu podnikatelé využili jako příležitost a postavili si na ní nový byznys spojený právě se sběrem a vyhodnocováním údajů. Hranice legálnosti a nelegálnosti bývá v těchto případech opravdu tenká a mnohdy ještě příliš neprozkoumaná. Rovněž s tímto faktem musíme počítat.
Čtěte také
Právní úpravy spojené s elektronizací a digitalizací sice už nějakou dobu ovládají podnikatelskou anketu Zákon roku, často ale také v praxi narážejí na vlastní primární nedotaženost a nedomyšlenost.
Dění kolem katastru nemovitostí a jeho vytěžování si tak vezměme jako další příklad toho, na co musíme při stanovování právní úpravy a obecně i jakékoliv regulace v době současné a hlavně budoucí myslet.
Další moudrost, nikoliv starých Římanů, ale spíše novodobých právníků teoretiků pak zní, že právo technickému vývoji nikdy stačit nebude a vždy na něj bude jen reagovat. Možná teď jde ale hlavně o to, aby i právo umělo ke své obraně používat právě technologie.
Autor je šéfredaktor magazínu Lawyers & Business
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
