Jan Januš: Chybí předseda Nejvyššího správního soudu i ústavní soudce. Zeman nemá na co čekat
Nejvyšší správní soud je od začátku letošního roku bez předsedy. Ten dosavadní, Michal Mazanec, totiž musel skončit kvůli svému věku a související zákonné limitaci. Ústavní soud pak už déle než měsíc soudí jen ve čtrnácti lidech, Kateřina Šimáčková totiž zhruba v polovině prosince přešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Nejvyššímu správnímu soudu i Ústavnímu soudu tak nyní chybí oproti dřívějšímu stavu minimálně jeden soudce či soudkyně.
Nutno dodat, že úplně zbytečně a především z viny prezidenta Miloše Zemana, který má právo soudce jmenovat. K jeho prodlení není žádný objektivní důvod.
Čtěte také
Vhodných kandidátů se navíc na uvolněné funkce najde celá řada. Prezident by se v případě návrhu vhodného jména, tedy pokud by chtěl jednat jen čistě odborně a se zájmem dosadit do funkce co nejkvalitnějšího soudce, jistě a jednoduše shodl jak s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS), jenž bude kontrasignovat jmenování nového předsedy Nejvyššího správního soudu, tak se Senátem, který zase schvaluje kandidáta na ústavního soudce.
Kdo by tedy mohl být novým předsedou, respektive předsedkyní Nejvyššího správního soudu? Jako logická volba se jeví současná místopředsedkyně této instituce Barbara Pořízková, která ostatně už v posledních týdnech soud navenek reprezentuje, a to nejen když přijímá delegaci nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nebo zastupuje Nejvyšší správní soud při jednání s předsedou Soudního dvoru Evropské unie.
Ústavní soud se výrazně promění
Pořízková má nesporné soudcovské kvality i nezanedbatelné zkušenosti ze soukromého sektoru. A že na řízení soudu má, dokázala už v posledních letech jako jeho místopředsedkyně. Jak ale napsal server Česká justice, bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) si do funkce už dříve vyhlídla soudce Filipa Dienstbiera, který stále má šance toto místo obsadit.
Čtěte také
Jistým signálem může být, že rovněž s ním se Pavel Blažek při své návštěvě Nejvyššího správního soudu sešel. Tento soud je ostatně složen ze samých kvalitních osobností a většina z nich by se mohla novým šéfem správní justice stát. Jen namátkou jmenujme třeba Tomáše Langáška, Zdeňka Kühna nebo Karla Šimku.
I Ústavní soud by šlo doplnit velmi rychle, to by ale musel Miloš Zeman zapomenout na některé své osobní animozity a také Senát by nesměl volbu příliš politizovat. Ústavními soudci mohou být už dávno díky svým zkušenostem třeba bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, prezident Soudcovské unie Libor Vávra nebo dřívější místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Kandidáty bychom jednoduše našli i mezi akademiky, ať již by to měl být Jan Kysela, Jan Wintr nebo třeba Marek Antoš.
Čtěte také
Mimochodem, všechna tato jména přijdou tak jako tak na přetřes v příštích letech. Už příští rok totiž vyprší mandát sedmi soudcům včetně předsedy Pavla Rychetského i obou místopředsedů a konce dalších soudců budou následovat. Někteří z těch stávajících mohou mandát opakovat, Ústavní soud se ale zcela jistě výrazně promění.
Miloš Zeman má nyní možná už poslední možnost obsadit vrcholové justiční posty ještě na dlouhá léta po svém odchodu z funkce prezidenta. A to by pro něj mohla být dostatečná motivace. Byť možná bude sobecká, tentokrát bude ku prospěchu věci. Protože ještě jednou – se jmenováním nových soudců není na co čekat.
Autor je šéfredaktrorem magazínu Lawyers & Business
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
