Jan Januš: Vliv Marie Benešové na justici končí. Leda by se stala ústavní soudkyní

6. prosinec 2021

S končící vládou Andreje Babiše (ANO) odchází do důchodu i jedna z nejvýraznějších justičních postav posledních let, Marie Benešová. Neboli dvojnásobná ministryně spravedlnosti (nejprve ČSSD, teď za ANO), svého času nejvyšší státní zástupkyně, poradkyně prezidenta Miloše Zemana a v meziobdobích advokátka a také poslankyně. Vzpomínat se bude zejména na její prostořekost a názorové soudy ve stylu jedna paní povídala.

To třeba když potvrdila slova Andreje Babiše, že trestní stíhání si lze v České republice objednat, podivovala se pro Deník N, co kdo slíbil předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a dalším ústavním soudcům za nález ohledně volebního zákona, nebo se pro Novinky.cz nedržela komunikační strategie vlády ohledně vrbětického výbuchu a mluvila o více vyšetřovacích verzích.

Čtěte také

Ostatně je to právě Marie Benešová, která český slovník obohatila o termín justiční mafie. Stálo ji to léta soudů a povinnost se omluvit.

Končící ministryně spravedlnosti si sice může za takovýto politický odkaz sama, objektivně ale není tak úplně fér. Marie Benešová nastoupila za ANO do čela resortu před více než 30 měsíci, na konci dubna 2019.

Mnozí lidé proti ní protestovali. Báli se, že bude ovlivňovat vyšetřování premiéra v kauze Čapí hnízdo, že ohrozí nezávislost státního zastupitelství a že zkrátka justici nepřinese nic dobrého. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman sice po čase ve funkci opravdu skončil, ale celé to bylo o dost složitější. 

Vliv Benešové na prezidenta

Zákony při těchto protestech zůstávaly stranou. Ale právě v legislativě došlo v období ministryně Benešové k zásadním změnám, zejména v oblasti insolvencí a exekucí se dá dokonce hovořit až o revolučních posunech.

Čtěte také

Zmodernizovala se rovněž pravidla pro znalce a tlumočníky či části trestního zákoníku. Řada velkých a dlouho připravovaných zákonů, například nové procesní kodexy nebo pravidla hromadných žalob, ale ani Benešová neprosadila.

Zcela klíčové jsou zejména personální změny, které se odehrály u většiny důležitějších českých soudů. Všechna výběrová řízení na nové předsedy proběhla bez problémů.

Zajímavý byl zejména příchod Luboše Dörfla do čela pražského Vrchního soudu. Ten k sobě jako místopředsedu po nějaké době povolal rovněž Roberta Fremra poté, co vypršel jeho mandát místopředsedy Mezinárodního trestního soudu.

Nezmiňuji toto jméno náhodně, Marie Benešová jej totiž velmi otevřeně a intenzivně prosazovala jako nového předsedu Nejvyššího soudu. A ani proti této volbě se nedalo nic namítat, právě naopak. Prezident Miloš Zeman však svou poradkyni v právních záležitostech neposlechl a novým šéfem Nejvyššího soudu jmenoval Petra Angyalossyho. Svědčí to o tom, že vliv Benešové na prezidenta určitě není nekonečný.

Čtěte také

I když tedy po odchodu z ministerského křesla zůstane jeho konzultantkou, nic moc zásadního už od této dvojice politiků směrem k justici a právu očekávat nelze. I když mohou ještě přijít různá pošťouchnutí, prezidenta totiž čeká jmenování nového předsedy Nejvyššího správního soudu i nového ústavního soudce.

Ale ať mu Marie Benešová poradí jakékoliv jméno, Zeman se bude muset sladit zejména s novým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a Senátem. Vliv Marie Benešové na justici zkrátka končí. Leda by se ona sama stala ústavní soudkyní. Prezidentovi by se to možná líbilo, současným Senátem by ale nikdy neprošla.

Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business

autor: Jan Januš
Spustit audio

Související