Jan Fingerland: Výbuchy v Balúčistánu a jejich ozvěny v Česku

Autory trojího atentátu na plynovod byli separatisté z řad Balúčů. Tento několikamilionový národ obývá největší, ale jednoznačně také nejchudší a nejvíce zanedbávané provincii součastného Pákistánu. Přitom Balúčistán je bohatý na fosilní paliva i kovy, ale z těch mají prospěch jiní a jinde – například na mnohem bohatším severu země, kam poškozené potrubí vede, a kde nedostatek plynu zkomplikuje jak topení, tak i průmyslovou výrobu.

Balúčové se se svým postavením nechtějí smířit a vedou proti pákistánskému státu, který je v rukou zejména paňdžábské elity, čím dál odhodlanější boj. Krátce před poškozením plynovodu také separatisté zabili dva bratry působící v provládní milici a s nimi i jejich rodiny, včetně dětí. Konflikt balúčských separatistů s armádou a provládními jednotkami si vyžádal tisíce mrtvých a vede se velmi nevybíravými prostředky na obou stranách.

Někteří ze separatistů se neštítí unášet lidi nebo zabíjet ty, které považují za cizí osadníky, zejména z řad šíitských Hazárů, ale i některých Paštunů. Provládní síly zas praktikují metodu „zabij a pohoď“, a tak se za poslední léta objevují při silnicích mrtvá, často zohavená či zmučená těla těch, které provládní síly nebo armáda unesli, zabili a pak už jen ponechali psům.

Podle Balúčů se také vládní jednotky zaměřují na cílené zabíjení představitelů balúčské politické a intelektuální elity – dnes žije řada představitelů balúčských separatistů v Evropě a vedou svůj boj proti „pákistánskému útlaku“ odtud.

Zvláštní je, že tento konflikt nejen nevyvolává takřka žádnou pozornost na Západě, který tak sleduje dění na severozápadě Pákistánu při afghánských hranicích, ale nehovoří se o něm příliš ani v samotném Pákistánu. Balúčistán je daleko od Islámábádu a nikomu se nechce do věci příliš zasahovat. Pokusy některých politiků ustoupit některým balúčským požadavkům zarazila pákistánská armáda a i sami Balúčové v posledních letech už nehovoří o autonomii, ale žádají samostatnost – tedy de facto rozpad Pákistánu.

Mnozí v balúčských pokusech vidí rejdy údajných hlavních nepřátel Pákistánu, tedy Ameriky, Indie nebo i Izraele. Pro Pákistán je vize dalšího dělení – po někdejším odchodu Bangladéše – hrozivým nebezpečím, které by je připravilo o území, přírodní zdroje i dosud pohodlný přístup do střední Asie nebo k vodám Arabského moře. Balúčové navíc žijí i v Íránu a Afghánistánu, úspěch baličského separatismu, jakkoli momentálně nepravděpodobný, by měl dalekosáhlé dopady v celém regionu.

Američané ve skutečnosti nikdy velkou pozornost situaci v Balúčistánu nevěnovali, ale sama pákistánská vláda se o to zasloužila tím, že začala budovat plynovod z Íránu do Pákistánu. Prý tím vyřeší své energetické potíže. Stavba ovšem narušila americké plány na hospodářské izolování Íránu. Podle Američanů dokonce ani není stavba pro Pákistán výhodná, protože logičtější by bylo postavit plynovod na sever do Turkmenistánu – a navíc by se tím vyhnuli nestabilní oblasti zmíněného Balúčistánu, který na hranicích s Íránem leží. Pro pákistánské politiky v atmosféře vybičovaného národovectví však bylo politicky užitečné kontroverzní stavbou ukázat, jak jsou na americkém tlaku nezávislí.

Balúčistán je tedy oblast doslova přetížená vnitropolitickými i mezinárodněpolitickými spory. České republiky se dotýká ještě jedním aspektem. Právě na území Balúčistánu zmizely dvě české dívky. Jde o oblast, kde se kříží jak aktivity separatistů, tak i různých provládních milicí a vysloveně kriminálních gangů a kde vláda skutečně ovládá jen malou část území.

Kromě toho Islámábád umožnil pronikání vlivu Tálibánu zejména do paštunského prostředí a vytváření nových tálibánských center. Z formálně balúčské Kvéty na území Pákistánu se nyní vede boj paštunsko-tálibánský proti americkým jednotkám na území Afghánistánu.

Exploze, které v noci na pondělí způsobily nepříjemnou zimu v islámabádských domácnostech, tak mají mnohem rozsáhlejší původ i případné pokračování.