Jan Fingerland: Trumpova mírová ocel

22. březen 2018
Donald Trump

Ještě nedávno to vypadalo, že Trumpovým historickým odkazem bude boj proti imigrantům a washingtonské elitě. Teď vstoupil do nové fáze, kdy se zaměřil na americký obchodní deficit.

Uplynulo teprve pár dní od chvíle, kdy prezident oznámil, že hodlá zdaňovat dováženou ocel a hliník. Ještě předtím zastavil jednání o dalších uvolněních mezinárodní výměny. Tím vlastně Trump obrátil po mnoho desetiletí trvající trend odbourávání bariér mezinárodního obchodu.

Bylo zřejmé, že ocelí to neskončí. Ve čtvrtek se Donald Trump vrátil ke svému oblíbenému tématu sporných obchodních praktik Čínské lidové republiky. Jeho záměrem je potrestat Peking a uvalit cla na zhruba sto čínských výrobků, při jejichž produkci byla použita americká technologie. Trump se odvolává na zprávu, jejíž zpracování sám vloni zadal.

Ocel a myšlenka

Zatímco v případě oceli a hliníku byl hlavním problémem údajné záměrné podhodnocování ceny výrobků, které prý ničilo americké producenty, u nejnovější sady cel jde o něco jiného. Podle Trumpa a jeho spolupracovníků Čína neférově získává americké znalosti. Například tím, že je krade, nebo že nutí americké výrobce vydat své know how výměnou za přístup na obrovský čínský trh.

Čínský obchodní přebytek byl důležitým tématem Trumpovy volební kampaně. Našel porozumění u těch Američanů, jejichž obory zažily v poslední generaci úpadek, přičemž se předpokládalo, že se tak stalo ve prospěch zahraniční konkurence.

Čínská centrální banka

Trump také rád hovořil především o čínském obchodním přebytku jakožto důsledku záměrného podhodnocování čínské měny, i když v té době už to nebyla tak úplně pravda.

Přesto se dá říci, že americký prezident jako vůbec první významný západní státník jasně položil otázku, jestli za stávajících okolností volný obchod jeho zemi svědčí, pokud není možné zajistit srovnatelné výchozí podmínky.

Věc má nejméně dva aspekty, jedním je boj proti krádežím intelektuálního bohatství, neférové ochraně domácího trhu a podpoře domácích exportérů v rozporu se zásadami Světové obchodní organizace.

Jinou stránkou je skutečnost, že obory jako je americké ocelářství nemusely vůbec utrpět z tohoto důvodu, ale třeba kvůli nedostatečným investicím do rozvoje nebo prostě proto, že nebyly v nových podmínkách rentabilní.

Kdo vydělává

V téže době zažili v americké ekonomice obrovský rozvoj producenti výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Také řada ekonomů se staví za zachování trendu k liberalizaci. Vycházejí z přesvědčení, že americká prosperita nespočívá na rostoucí produkci oceli, ale rozvoji technologií.

Jan Fingerland

Dovoz laciných výrobků z Číny je podle tohoto pohledu zdrojem amerického blahobytu a motorem technologického rozvoje, nikoli jeho poškozování. Ostatně právě kvůli Trumpovu záměru clít dováženou ocel a hliník odešel před pár dny Trumpův odborníky respektovaný poradce Gary Cohn.

Z Trumpova počínání má velký strach Evropa, která je na zachování svého exportu závislá více než Amerika. Ve věci cla na ocel a hliník Evropané předpokládali, že dostanou od Američanů výjimku, i když i tak hrozí zavalení evropského trhu přebytečnou produkcí z Asie.

Evropských ekonomik se však mohou nepříjemně dotknout i zdánlivě bilaterální americko-čínské spory, pokud se překlopí do obchodní války. To však neznamená, že Trump nemůže mít v některých výhradách proti čínským postupům pravdu - jde jen o to vystihnout tu správnou míru.

  • Aktuální dění
  • Komentář