Jan Fingerland: Tichá švédská revoluce

Dva týdny po parlamentních volbách přišel o práci dosavadní premiér Löfven, a to přesto, že jeho strana vyhrála a švédská ekonomika poměrně dobře šlape. To, co je nejzajímavější, je ale především skutečnost, že sociální demokrat Stefan Löfven přišel o šanci pokračovat v čele vlády hlasy pravicové Aliance a současně Švédských demokratů.

Švédský premiér a sociální demokrat Stefan Löfven|foto: Anders Wiklund,ČTK/AP

Je to vlastně první případ společného hlasování Aliance se stranou, o níž podstatná část středopravých poslanců tvrdila, že s ní nehodlají spolupracovat.

Marný boj

Sám Löfven je v bojovné náladě a tvrdí, že zůstává šance na to, aby i nadále vládla sociální demokracie a aby to byl on, kdo stane v čele kabinetu. Tím si ale možná uzavírá cestu k setrvání na vrcholu, protože odmítl návrh šéfa hlavní opoziční strany Umírněných Ulfa Kristerssona na sestavení velké koalice.

Jan Fingerland: Švédské volby a skleněný strop imigrace

• Upravit
• Smazat

Švédové mají k poklidu, který charakterizuje jejich rodinný, společenský i politický život velmi dvojaký vztah. Milují ho, a zároveň je občas dusí.

Tím Löfven žene středopravý blok, který dostal jen o jediný hlas méně než ten levostředový, do náruče jediného možného koaličního kandidáta – tedy Švédských demokratů. Sám Löfven apeloval na dosavadní opozici s tím, že přeci nebudou hlasovat s bývalými nacisty, což byl poukaz na to, že Švédské demokraty před mnoha lety zakládali i lidé z neonacistických kruhů. Jak se ukazuje, nebude to stačit.

Příštího kandidáta na premiéra vybere předseda parlamentu, a tím je člen zmíněné Aliance. Počítá se tedy s tím, že volba padne na někoho z jejích řad a za nejpravděpodobnější se považuje, že se bude jednat o Ulfa Kristerssona z Umírněných, vůdčí strany Aliance.

Ovšem i tento středopravý blok bude potřebovat hlasy k získání většiny a vzhledem k tomu, že Löfven velkou koalici odmítal, odmítne tím spíše velkou koalici pod vedením pravice. Opět tedy padne volba na dosud nedotknutelné Švédské demokraty, ty, o které si zatím většina politiků nechtěla ani opřít kolo. Jejich šéf Akesson dal najevo, že netrvá na přímé účasti ve vládě, stačí mu vliv na některé body vládního programu.

Ještě malá šance

Nyní si tedy možná někteří vzpomenou, že skupina v řadách Umírněných o možné spolupráci se Švédskými demokraty mluvila. Sám Kristersson to odmítal, ale byla to jistě součást jeho politické strategie – převzít co nejvíc z politiky a rétoriky Švédských demokratů a současně je představit jako stranu, kterou nemá vzhledem k jejich nulovému koaličnímu potenciálu smysl volit.

Jan Fingerland: Ve Švédsku je všechno jinak

• Upravit
• Smazat

Volby ve Švédsku se staly projekčním plátnem mnoha přání a obav v Evropě i jinde. Bojovníci proti imigraci i jejich odpůrci se ale v hodnocení tamní situace mýlí zhruba ve stejné míře.

Je tu ještě řada dalších možností, Löfven se může nechat obměkčit, nebo ho sesadí sami spolustraníci, případně dojde na řešení, které ve Švédsku už znají, totiž menšinovou vládu plus ad hoc dohadování hlasovací koalice ke každé kauze – je to krkolomná cesta, jež ale v disciplinované a politicky vyspělé zemi se silnou tradicí konsenzu celkem funguje.

Jisté jsou dvě věci. Švédští demokraté byli částečně vzati na milost už teď, mnohem rychleji, než se čekalo. Je pravda, že předsedovi Švédských demokratů se nepodařilo získat jakýkoli post v parlamentu, i když jeho strana podpořila zvolení zástupce aliance do čela sněmovny.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

A za druhé, Švédsko má před sebou možná až týdny vybírání kandidáta na premiérský post a tedy období nejistoty a tahanic. Předseda parlamentu zahájí rozhovory o premiérském kandidátovi ve čtvrtek a jeho úkolem je předjednat věc tak, aby měl dotyčný v parlamentu vysokou šanci na schválení.

Časovou hranicí jsou tři měsíce, po kterých by se musely konat nové volby – to se ve Švédsku dosud nikdy nestalo. Mezitím bude vládnout právě sociální demokrat Löfven, své období slávy si tedy prodlouží alespoň o tuto etapu.