Jan Fingerland: Švédové se vraždí, Evropa se diví
Severské kriminálky si našly cestu ke čtenářům v celém světě. Přesto málo kdo věří, že se ve Skandinávii opravdu vraždí. Řádění gangů je přitom něco, na co si třeba ve Švédsku už docela zvykli.
Naposledy o sobě dala tato málo známá část švédského života vědět v pondělí večer. Kdosi zahájil palbu v internetové kavárně v Malmö, několik lidí postřelil, přičemž tři ze zraněných zemřeli. Nejdříve to sice vypadalo jako teroristický útok, rychle se však ukázalo, že se nejspíše jednalo o vyřizování zločineckých účtů.
Zločin v pohybu
Kořeny tohoto jevu sahají do 90. let. Švédské gangy se zrodily mezi tamními motorkáři, druhou vlnu spojují švédští sociologové s příchodem uprchlíků z balkánských válek. S nimi dorazily mimo jiné také palné zbraně, včetně kalašnikovů.
Švédská europoslankyně vyzývá k podpoře polské iniciativy za právo na interrupci

V Polsku se jedním z ústředních politických témat znovu stávají potraty. A téma vyvolává odezvu i v zahraničí. Na stránkách serveru EU Observer se mu věnuje i švédská europoslankyně z frakce Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) Malin Björková. Ve svém komentáři připomíná, že polský parlament minulý týden zamítl občanský návrh zákona předložený iniciativou „Zachraňme ženy“, který měl liberalizovat předpisy umožňující umělé přerušení těhotenství.
I švédské statistiky zaznamenávají rychlý nárůst počtu použití střelné zbraně při kriminální činnosti, podle týdeníku The Economist nyní dosahuje stejné úrovně jako v jižní Itálii. Velké oblibě se těší používání granátů – na otevřené ulici i proti policejním stanicím, jde o desítky případů ročně.
Počty vražd ve Švédsku ovšem zůstávají v mezinárodním srovnání i nadále relativně nízké, ale o to více ční problém s gangy, většinou mladých mužů. Násilí, které páchají, se týká reálných zájmů, jako jsou hranice zón při prodeji drog či žen, ale i pouhých symbolických křivd, jako je neprokázání dostatečného respektu. Někdy se do Skandinávie přestěhují lidé i se svými etnickými a náboženskými konflikty, které pak pokračují v novém kontextu.
Ne vždy se jedná rovnou o střelbu a zabíjení. Policie v Göteborgu nedávno řešila jakési převzetí tamního největšího nákupního centra skupinkami agresivních mladíků. Ti tam prodávali drogy, vyřizovali si vzájemné účty, kradli nebo obtěžovali ženy.
Cizinci a našinci
Kritici dosavadní vládní politiky, včetně otevřeného postoje k imigraci, poukazují na souvislost mezi příchodem cizinců a nárůstem kriminality. Tato spojitost je však složitější.
Švédská petice zachránila virálního bílého losa před zastřelením

Radní švédského města Eda – Hans Nilsson – v létě vyfotil a natočil unikátního bílého losa. Video s koupajícím se zvířetem se stalo hitem internetu a oběhlo celý svět.
Je pravda, že zhruba tři čtvrtiny členů zločineckých gangů jsou příslušníci první nebo druhé generace přistěhovalců. Jen málo kdy se ovšem jedná o čerstvé příchozí, nemůže se tedy například projevovat vliv poslední imigrační vlny z posledních několika let, kdy do Švédska dorazilo přes sto tisíc lidí.
Švédští sociologové a kriminologové se snaží fenomén nějak vysvětlit, tím spíše, že švédský sociální systém neponechává nikoho bez ekonomického zajištění a alespoň základního vzdělání, včetně jazykových kurzů.
Kdo kam patří
Mladíci cizího původu často nejsou schopni uspět na pracovním trhu a začlenit se do švédské společnosti a její mentality a disciplíny. I když najdou práci, mají mnohem menší šanci na vzestup a kariéru ve srovnání s rodilými Švédy. Někteří příchozí si stěžují, že je švédská společnost nikdy nepřijme za sobě rovné.
Jak by asi vypadal svět podle Astrid Lindgrenové? Nahlédněte do něj ve švédském Vimmerby

Přáli jste si jako malí hrát si s Lassem, Bossem a Olem v Bullerbynu? Nebo si zajít na návštěvu do Vily Villekully za Pipi Dlouhou punčochou? Ve městě Vimmerby ve švédském Smålandu, jen asi kilometr od rodného domu autorky těchto knížek Astrid Lindgrenové, se vám to může splnit.
Příchod do gangu není vždy vyvolán potřebou nějak se uživit, ale spíše získat pocit důstojnosti a sounáležitosti – jde tedy o velmi podobnou psychologickou motivaci jako v případě rekrutování do teroristických skupin.
Problém s gangy vzrostl, když švédská vláda před pár lety reorganizovala policii a část jejích příslušníků propustila. Nyní policisty nabírá zpátky a zvyšuje jim platy. Dříve všeobjímající premiér Löfven nyní mluví dokonce i o povolání armády do boje proti gangům. I nadále trvá stav, kdy většina vražd spáchaných střelnou zbraní zůstává nevyšetřena, a tedy i nepotrestána.
Premiér ví, co mu hrozí. Už za deset týdnů se ve Švédsku konají parlamentní volby. Protiimigračně naladěná strana Švédští demokraté se těší na historický úspěch, Löfvenovi sociální demokraté se chystají na velký problém.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.