Jan Fingerland: Proč Izraelci bombardovali syrské pozice

Konkrétně Izraelci bombardovali velitelství syrské armády, výcvikové středisko a dělostřelecké jednotky poblíž Kunajtry. Byla to odpověď na úterní incident, při kterém výbuch bomby na Golanských výšinách u hranic se Sýrií zranil čtyři izraelské vojáky.

Ve skutečnosti nejde o první případ, kdy Izraelci zasáhli na syrském území. Během posledních dvou let se jednalo o několik akcí, typicky šlo buď o útoky na konvoje zbraní mířících do rukou libanonského hnutí Hizballáh, a nebo o odpověď na spíše zbloudilou střelbu ze syrského území směrem do Izraele – podobné problémy zaznamenalo také Turecko na opačné straně syrského území. Teď však jde o reakci na záměrnou akci, provedenou ze syrské strany.

Otázkou zůstává, kdo konkrétně položil a pak odpálil nálož na hranicích mezi Sýrií a Izraelem. Jedna z možností je, že se jednalo o akci některé sunnitské džihádistické organizace, jaké se nyní v Sýrii objevují stále častěji v řadách povstalců. Sunnitští radikálové považují Izrael za svého nepřítele neméně než Asadův režim. Momentálně však boj proti syrské vládě sunnitští džihádisté považují za přednější než „boj se sionisty“ a tak pravděpodobně žádná Al Kajda za položením bomby nestojí.

Podobně se také předpokládá, že ani syrská armáda, kterou Izraelci učinili zodpovědnou za úterní útok na své vojáky, není přímým pachatelem. Nejpravděpodobnější je verze, podle které bombu nastražili a odpálili příslušníci libanonského Hizballáhu. Zaprvé proto, že se jedná o již třetí podobný incident, nejen na syrsko-izraelských, ale také a především libanonsko-izraelských hranicích. Hizballáh také v nedávné minulosti slíbil, že se pomstí za izraelské útoky na své konvoje.

A za druhé je všeobecně známo, že Hizballáh nyní neoperuje jen na libanonském území, ale i v Sýrii. Bašár Asad dokonce zásahu tisíců bojovníků Hizballáhu pravděpodobně vděčí za své vojenské přežití. Pro Hizballáh tedy bylo jednoduché, nebo i logické, že se Izraelcům nemstili jen na libanonských, ale také na syrských hranicích, k nimž mají nyní snadný přístup. Pokud poslední bomba opravdu pocházela z dílny Hizballáhu, šlo by už o třetí podobný incident během tří týdnů.

Proč tedy ale Izrael bombardoval syrské vojenské cíle? Izraelci pravděpodobně vycházejí z předsvědčení, že odehrál-li se útok ze syrské strany, je za něj zodpovědná Sýrie. Nejen proto, že je zatím jediným formálním suverénem na syrském území, ale také proto, že o plánech Hizballáhu Syřané nemohli nevědět. Ostatně na rozdíl od náletů na konvoje zbraní pro Hizballáh, které se odehrávaly za naprostého izraelského (i syrského) mlčení, tentokrát izraelští armádní mluvčí protisyrskou akci nijak netajili.

Vlajka libanonského hnutí Hizballáh|foto: CC BY-SA 2.0, DAVID HOLT

Dnešní relativně masivní izraelský nálet je tedy zřejmě pokusem odradit Syřany od jakýchkoli akcí na společné hranici, ať už je provádí syrská armáda nebo její libanonští spojenci z Hizballáhu – je to vlastně jasná zpráva do Damašku – zastavte útoky ze svého území na naše teritorium, jinak musíte počítat s naší odpovědí, která vás bude bolet.

Vzhledem k tomu, že Sýrie se omezila na silná slova, ale nikoli příslib vojenské odpovědi, zpráva zřejmě dorazila do cíle. Syrská armáda nemá žádný zájem vtáhnout Izraelce do nějakých potyček, protože ještě stále má jiné priority – tedy boj s povstalci. Situace na syrském bojišti se však stále mění a je možné, že v budoucnu se Asadovy kalkulace změní.

Z hlediska Izraelců je důležité udržet odstrašující sílu. To platí i ve vztahu k Hizballáhu. Izraelci například před dvěma týdny zastřelili dva členy Hizballáhu, když se snažili umístit na hranicích nálož. Pro boj s nestátními entitami, jako je Hizballáh nebo ještě spíše Al Kajda, která se v Sýrii i Libanonu nyní usadila, však „odstrašující odpověď“ tak docela nestačí.

Izraelská armáda hovoří o tom, že nyní posiluje ostrahu hranic a zavádí nové technologie, například systém MARS nebo Tamnun (Chobotnice), které pomocí kombinace údajů z různých senzorů, termokamer a radarových zařízení umožňují odhalovat a případně i likvidovat různé útoky, podobně jako průzkumné vozidlo Granite, které dokáže shromažďovat údaje a pomocí mechanické ruky udělá nebezpečnou práci za vojáky. Nové, nebezpečnější časy na Golanských výšinách jsou však pravděpodobně tady a to se ještě dlouho nezmění.