Jan Fingerland: Neklid zbraní v Gaze

Jak je známo i z agenturního zpravodajství, incident měl neobvykle velký rozsah. Z Gazy do Izraele přiletělo až 180 raket a minometných granátů, přičemž po dlouhé době Hamás mířil i na město Beer Ševa. Izrael odpověděl nálety na 150 cílů údajně spjatých s ozbrojenými aktivitami Hamásu.

Podle tvrzení Hamásu byla intenzivní palba odpovědí na skutečnost, že v úterý Izraelci zabili dva jeho příslušníky. Izraelci se domnívali, že se ozbrojenci připravují na násilný přechod hranice, ale podle zdrojů Hamásu se jednalo pouze o střelecké cvičení.

Šance na klid

Teď, když má vedení Hamásu pocit, že si zachovalo tvář, tvrdí, že pro něj je celá věc skončena a vše závisí na jednání Izraele. Odpovídá to i předchozím případům, kdy Hamás usiloval o to, aby dosáhl symbolického vítězství, ale současně se snažil nevyvolat příliš velký konflikt.

Vrátí se někdy miliony Palestinců do Izraele, jak chce hnutí Hamás? Podle odborníků je to utopie

• Upravit
• Smazat

Pochopit problém mezi Izraelem a Palestinou je pro běžného Čecha nadlidský úkol. Musíte totiž zapátrat hluboko v historii. V roce 1948 uteklo a bylo vyhnáno na 700 tisíc Palestinců, kteří dnes mají přes 5 milionů potomků.

Vše proběhlo v kontextu mnohostranných jednání o dlouhodobém klidu zbraní, zprostředkovaných Egyptem. Díky těmto rozhovorům by Hamás mohl získat příslib delšího příměří a upevnění své pozice. Konkrétně by se jednalo o otevření dvou důležitých pohraničních přechodů do Gazy z Izraele i z Egypta – to je důležité psychologicky i hospodářsky.

Také se mluví o otevření letiště a přístavu, případně investicích do tamní ekonomiky, což je také plus pro postavení Hamásu, který čelí tlaku obyvatel nespokojených se svým ekonomickým postavením. Ujednání by ovšem zahrnovalo také pětileté příměří. To by v jistém smyslu legitimovalo moc Hamásu v Gaze.

Nic z toho Hamás nechce riskovat a proto válku vyvolat nechtěl. Zajímavé je, že se toto hnutí k noční střelbě na Izrael oficiálně nepřihlásil, což ponechává určitou nejasnost, pro Hamás výhodnou.

Příčiny a následky

Přeshraniční střelba z Gazy do Izraele měla v minulosti řadu důvodů. Část z nich mají na svědomí jiné organizace než Hamás, jako je Islámský džihád, které si tím budují své vlastní postavení nebo si od Hamásu vynucují vlastní ústupky.

Hamás se dostává do úzkých kvůli rozhodnutí Palestinské autonomie neplatit za elektřinu nebo nefinancovat některé projekty v Gaze.
Jan Fingerland

Jiná část incidentů je důsledkem obnoveného napětí mezi civilním a vojenským křídlem Hamásu – to v tomto případě pravděpodobně také hrálo roli. A v neposlední řadě je tu vnitropalestinské přetahování mezi Hamásem a Fatáhem.

Hamás se dostává do úzkých kvůli rozhodnutí Palestinské autonomie neplatit za elektřinu nebo nefinancovat některé projekty v Gaze. To vytváří tlak na Hamás, který rozmíškami získává vnitropolitické body nebo odvádí pozornost od hospodářské situace. Hamás má také starost, aby mezinárodní investice do Gazy nepodléhaly schvalování u konkurence v Ramalláhu, jak si představuje OSN.

Hamás boduje

Určitou roli může hrát i nový zdroj tlaku na Hamás. Nejnověji jde o zatím nespecifikovaný mírový plán prezidenta Trumpa. Ten má údajně současně potěšit i nepotěšit jak izraelskou, tak i palestinskou stranu. Skoro určitě by ale předpokládal, že Gaza nebude pod takovou kontrolou hnutí Hamás jako dosud – s tím, že hnutí by se ocitlo pod obrovským tlakem, aby v zájmu palestinské budoucnosti obětovalo část své moci.

Zatím se ale zdá, že Hamás úspěšně využil izraelské nechuti pouštět se do větší rozmíšky a také úspěšně politicky prodal kampaň, během které po několik týdnů pouštěl zapálené draky a balóny na izraelské území a organizoval protesty u hraničního plotu. Je tedy vlastně mírným vítězem posledního kola.