Jan Fingerland: Na cestě ke svobodné Kyrenaice
Libyjský premiér je v Evropě. Není ovšem na žádné státní návštěvě, nýbrž na útěku. Je charakteristické, že není zřejmé, kde přesně je. Alí Zajdán také vlastně už není premiér, ale byl sesazen a nahrazen. To vše je jen poslední dějství dlouhotrvajícího sporu o budoucnost někdejší Kaddáfího „lidové džamahírie“.
Alí Zajdán doplatil na ne zcela zvládnuté vyřešení situace kolem nelegálního vývozu ropy z Libye. Celý incident měl chvílemi skoro bondovské parametry. Ve východní Libyi se povstalecká skupina pokusila prodat na vlastní pěst značné množství ropy. Za tím účelem do přístavu As Sidr vplul tanker Jitřní hvězda, naložil ropu za pět set milionů korun a pokusil se ji odvézt pryč.
V tom se mu pokusilo zabránit libyjské námořnictvo, které tanker obkroužilo svými čluny. Kapitán tankeru však po krátkém vyčkávání využil špatného počasí, v němž ho nemohly menší lodě sledovat na otevřené moře, a vyplul. Teprve poté bylo obří plavidlo zastaveno střelbou a poškozeno. Údajně mělo jít o tanker severokorejský, protože pod touto lodí plul, ale pravděpodobně jde o loď vlastněnou podnikatelem z oblasti Arabského poloostrova, který se pokusil riskantně vydělat peníze.
Ropa se tedy vrátila do náručí libyjského státu, ale podle tamních poslanců premiér situaci nezvládl. Byl odvolán a rychle nahrazen svým dosavadním ministrem obrany. Alí Zajdán měl zakázáno odjet ze země kvůli vyšetřování některých nejasných finančních transferů, podařilo se mu však odletět na Maltu a odtud někam dále do Evropy. Vyšetřování se mělo týkat právě finančních transferů ve prospěch některých ozbrojených skupin na východě – sám Zajdán tvrdí, že proti němu byli hlavně islamisté.
Je zřejmé, že libyjský incident je důsledkem chaosu v zemi, která se klopotně učí žít v jiném systému, než byla bizarní diktatura Muammara Kaddáfího. Libye je postižena korupcí, špatnou organizací, slabým státem, špatnými službami, různými násilnostmi.
Vždyť i ono „námořnictvo“, které proti tankeru zasáhlo, jsou vlastně jen provládní milice spíše než regulérní jednotky. Důsledkem toho všeho je, že se v podstatě rozpadá – jednotlivé části země, poslepované z více historických regionů, se od sebe vzdalují.
A právě tento fakt leží v základech sporu o prodej ropy. Zatímco politické centrum Libye leží na západě v Tripolisu, na východě země, v Kyrenaice, leží většina ropných polí. Problém týkající se rozdělení příjmů zdědila Libye už z dob Kaddáfího.
V akutní formě trvá nejméně od loňského léta, kdy na východě propuklo ozbrojené hnutí za prosazení větší autonomie pro Kyrenaiku a výhodnější přerozdělení příjmů z ropy. Požadavek nebyl přehnaný – zněl patnáct procent ze zisku pro region.
Situace dále eskalovala v září, když nespokojenci zablokovali několik přístavů pro tankery, čímž poklesl ropný export celé země asi na šestinu nebo sedminu stavu před rokem – a doplatil na to rozpočet celé Libye. Ta sice má značné finanční rezervy, ale jak známo, ani ropné velmoci netrpí přebytkem. A to tím spíše, že Libyjci začínají být nespokojeni s tím, co jim revoluce přinesla.
V prosinci se zdálo, že dohoda je na spadnutí, když povstalci souhlasili s odblokováním tří přístavů výměnou za uznání autonomie a vyšetření korupce v ropném průmyslu. Centrální vláda však na tyto požadavky nakonec nepřistoupila.
Výsledkem je tedy krize posledních dní, kdy libyjské námořní síly dramaticky zasáhly proti zmíněnému tankeru nejasného původu. Měla to být první zásilka ropy, kterou by východolibyjští nespokojenci vypravili nezávisle na Tripolisu. V podstatě se dá říci, že se pokusili napodobit severoirácký Kurdistán, který také úspěšně exportuje ropu ze svého území, navzdory nesouhlasu vlády v Bagdádu.
Zatímco ale Kurdové získali opatrný souhlas Washingtonu a využívají slabosti Bagdádu a výhodné geografické polohy, Kyrenajčanům se to nedaří. Sice se obrátili na Ameriku o zprostředkování, ale podle USA je pokus vyvážet ropu z východu Libye nelegální a jde vlastně o krádež. Je patrné, že Američané nechtějí podporovat rozdrobení této země.
Jenže na východě Libye nespokojenost kvasí, a dokonce tam už začal vládnout samozvaný premiér. Vedle Iráku a Sýrie tedy může být Libye další arabskou zemí, která se rozpadne na dvě části. V libyjském případě by to byla Kyrenajka, nikoli Tripolsko, kdo by byl dodavatelem ropy do západní Evropy, a tedy i přítelem mnoha vlivných Evropanů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
