Jan Fingerland: Mimořádná linka Tel Aviv - Teherán
Ze Spojených států zamíří během následujících let směrem na Blízký východ desítky letounů, a to jak do Izraele, tak i do Íránu. Ačkoli spolu obě zakázky vlastně nesouvisí, ve složitých vztazích světové politiky jsou v řadě ohledů úzce svázány.
Jednou z těchto zakázek je nákup 80 dopravních letounů americké firmy Boeing. Letecká přeprava je v Íránu, rozlehlé zemi se zanedbanou silniční a železniční infrastrukturou, velmi důležitá. Zároveň je toto odvětví doslova vyhladovělé po desítkách let, kdy nemohlo kupovat nové letouny ani náhradní díly.
Nynější nákupy jsou možné díky uzavření mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, jež zrušily embargo na import některých amerických technologií. Írán zároveň nakupuje další letadla, například od evropského konsorcia Airbus, ale i tyto stroje obsahují americké patenty a podléhají tedy schválení ze strany USA.
Prezident Obama i samotný výrobce jsou spokojeni, protože se jedná o opravdu velkou zakázku, která zaměstná velké množství lidí na léta dopředu. První letadla Boeing dodá v roce 2018 a zakázka poběží dalších deset let. Výhled však nemusí být tak růžový, jak to v tomto okamžiku vypadá, a to nejen proto, že výsledně mnohem větší zakázku získá evropský Airbus a letadla Íránci nakoupí také od dalších firem, jako je italsko-francouzská ATR.
Toto všechno se děje pár týdnů před nástupem Donalda Trumpa do funkce. Trump už dříve zpochybňoval rozumnost dohody s Íránem, ale také jde o financování celé transakce, která zatím závisí na účasti amerických bank. Teoreticky by americké banky mohly zjistit, že nemohou obchod nejen financovat, ale dokonce ani převést peníze. S placením by ale Írán neměl mít potíže, cena za letadla je jen malou částí peněz, které byly zmrazeny v rámci sankcí na zahraničních účtech, o růstu příjmů z prodeje ropy nemluvě.
Írán je v současné době v politicky velmi citlivé fázi. Centristický prezident Rúhání potřebuje obhájit před společností i před držiteli moci své dohody o omezení jaderného výzkumu a získat rychlé politické body. Za pár měsíců jsou v Íránu prezidentské volby a Rúhání hodlá svou pozici obhajovat. Mnohem zásadnější však bude otázka, co bude po smrti ajatolláha Chámenejího, který má v zemi největší moc a zároveň se ví o jeho vážných zdravotních problémech.
Viditelné stíhačky
Zcela jinou transakci Američané uzavřeli s Izraelem. Nejde v tomto případě o letouny dopravní, nýbrž vojenské. Počátkem týdne do Izraele dorazily první dva stroje F-35. Jde o jediné stíhačky páté generace na světě. Kolem vývoje těchto letadel bylo i v samotné Americe mnoho rozruchu, celý projekt se táhl a prodražoval, přičemž podle kritiků je F-35 horším letadlem než F-22 Raptor, který už se několik let nevyrábí a co do hbitosti zaostává i za starými F-16.
Jinak se na věc dívají v Izraeli, kde si pořídili dvaapadesát strojů za astronomickou cenu 100 milionů dolarů za kus. Také dodávky tohoto letounu se potáhnou léta. Pro Izrael je to však malá revoluce, vlastně jde o první generační skok od konce 70. let, kdy si Izraelci pořídili první stíhačky čtvrté generace, které od té doby jen vylepšovali.
Letectvo je pro Izrael klíčová zbraň. Země je velmi malá, v nejužším místě nemá ani 16 kilometrů, vojenská doktrína proto počítá s přenesením boje na území nepřítele. Izrael je také země málo lidnatá a proto se snaží války vyhrát rychle a bez nasazení příliš velkého počtu lidí ve zbrani.
V současné době Izrael nečelí žádné hrozbě od obou hlavních sousedů, Egypta a Jordánska, syrská armáda je momentálně zaměstnána jinými cíli. Hlavní hrozbou na obzoru je Islámský stát, který ovládl část syrského území na dohled od izraelských hranic. Proti němu však nemá smysl nasazovat tak pokročilý letoun. A dále sto tisíc raket v rukou libanonského Hizballáhu, které míří na izraelská města.
Izraelci však uvažují v jiných horizontech. Počítá se, že F-35 bude sloužit s případnými inovacemi až do roku 2070. Je přitom zřejmé, že v takovém výhledu se počítá i s hrozbou, kterou část izraelské bezpečnostní komunity pokládá za existenční, a to je Írán řízený ajatolláhy nebo Revolučními gardami, vybavený jadernými zbraněmi.
Vlastnosti F-35, tedy jeho částečná neviditelnost na radarech a relativně dlouhý dolet, ho předurčují pro operace proti hypotetické jaderné hrozbě z Íránu, a nebo ještě lépe jako drahý, ale přece jen účinný odstrašující prostředek.
V roce 2070 snad bude vše jinak a oba státy budou mít mírové a přátelské kontakty, tak jako před íránskou islámskou revolucí. A třeba bude zřízena dopravní linka mezi Teheránem a Tel Avivem, na které by mohly létat Íránem právě nakupované dopravní letouny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
