Jan Fingerland: Kde je Mursí?

Vyhrocuje jej i sama armáda, která Mursího vězní a zcela izoluje od kontaktů i s rodinnými příslušníky. Mursí je naopak nyní vyšetřován na základě podezření z několika závažných trestných činů a do vězení se dostaly i některé další přední osobnosti Muslimského bratrstva. Spíše než na smíření sází armáda na zastrašení. Tím ovšem jen nahrává všem, kdo sesazení prvního demokraticky zvoleného prezidenta líčí jako restauraci poměrů před lednem 2011. Vždyť jeden z bodů vyšetřování je tehdejší Mursího útěk z vězení – bylo to ovšem vězení Mubárakova režimu a Mursí v cele seděl jakožto politický odpůrce diktatury.

Teprve počátkem tohoto týdne mohl někdo nezávislý říci, že Mursí žije a daří se mu dobře. Do Egypta přijela Catherine Ashtonová, komisařka zodpovědná za vnější vztahy Evropské unie. Při své již druhé cestě od Mursího svržení si tato diplomatka vymínila setkání se sesazeným politikem. Armáda jí přání splnila. Na místo ovšem letěla vojenským vrtulníkem za tmy, takže sama neměla tušení, kde se vlastně nachází. Není zřejmé, proč se Ashtonová směla s Mursím setkat – buď šlo o gesto dobré vůle ze strany Egypta, a nebo předzvěst nějakého plánu na Mursího odchod do ciziny, který by situaci odblokoval. Mursí má prý možnost číst noviny a sledovat televizi, ale samozřejmě nemá šanci jakkoli zasahovat do dění. Proti Mursího věznění se čím dál silněji vyjadřuje nejen Evropská unie, ale také Spojené státy, přední spojenci egyptské armády.

Z Washingtonu zaznívají výzvy k co nejrychlejšímu návratu k normálnímu politickému provozu, i když není zřejmé, co by to v případě Egypta mělo znamenat. Američané už pozdrželi dodávku čtyř stíhaček egyptské armádě. Do Káhiry by se chtěli příští týden na žádost prezidenta Obamy vypravit dva významní senátoři. I oni budou pravděpodobně dávat najevo nespokojenost se zatím nedostatečně demokratickým vyústěním situace. Armáda a její spojenci i nadále trvají na tom, že se hodlají řídit plánem na postupný přechod k právnímu státu a demokratickým procedurám, a také prý počítají s návratem Muslimského bratrstva do politického procesu. Ovšem Mursí se prý do politiky vrátit nesmí, protože už jednou selhal. S tím se ale islamisté budou smiřovat jen těžko, zejména dokud bude Mursí vězněn a dokonce vyšetřován. Není zřejmé, co Bratrstvu současní vládcové mohou kromě hrozeb nabídnout, aby na takové řešení přistoupilo.

Paradoxní je, že kromě exprezidenta Mubáraka je teď v cele i další bývalý prezident. Tím příštím bude nepochybně někdo jiný. Káhira je nyní plná plakátů, které ke kandidatuře vyzývají generála Abdal Fatah Sisiho - tedy muže, který před čtyřmi týdny vedl vojenský převrat. To trochu připomíná doby, kdy si i Mubárak nechal vylepovat plakáty na svou podporu. Sisi o své kandidatuře nemluví, ale pokud by se volby konaly teď, nepochybně by vyhrál. Generálovi kritici ho začínají opatrně srovnávat s Gamalem Násirem, důstojníkem, který se takto ujal moci v roce 1952. Jiní namítají, že Sisi by byl blázen, kdyby na formálně nejvyšší funkci kandidoval. Jako prezident by měl svázané ruce a odpovědnost za kolabující zemi. Obrovskou moc i obdiv má Sisi i armáda už teď. Prezidenta si může dělat někdo jiný, komu pochybná sláva stojí za riziko, že ho armáda sesadí, pokud se jí to bude hodit.