Jan Fingerland: Egypt od A k Z a zase zpět

Koptové, tedy egyptští křesťané, už zažili řadu útoků. Mnozí z nich si oddychli, když v létě armáda sesadila Muslimské bratrstvo, které sklouzávalo k čím dál většímu radikalismu. Koptský papež Tavadros II. dokonce stál vedle generála Sísiho, když tento nejvyšší armádní velitel oznamoval státní převrat. Koptové se tedy převratem zbavili jednoho problému, ale jeho veřejnou podporou si vytvořili si druhý – stali se terčem mnohých z těch, kdo sesazení bratrstva považovali za útok na svou víru.

Nedělní útok, při kterém neznámí střelci zabili na svatbě tři lidi, je jen jedním z projevů nově vzedmuté protikřesťanské vlny, která se mezi egyptskými islamisty po sesazení prezidenta Mursího objevila. Nejde o první, a bohužel pravděpodobně ani poslední atentát na tamní křesťany ze strany extremistů. Čin odsoudila nejen prozatímní vláda a sami křesťané, ale dokonce i organizace, která podporuje návrat Muslimského bratrstva k moci. Věci se však už rozjely vlastní cestou a řada lidí, kteří dříve podporovali Muslimské bratrstvo, mezi tím přešla na mnohem radikálnější pozice.

V Káhiře zároveň už od soboty demonstrují studenti v areálu islámské univerzity Al Azhar a blokují cesty v jejím okolí. Al Azhar je důležitým intelektuálním centrem sunnitského islámu, i když zdaleka ne každý vyučující nebo student sympatizuje s Muslimským bratrstvem. I zde se však část studentů po Mursího sesazení radikalizovala a tisíce z nich vedou s policií válku pomocí kamenů a slzného plynu. Prostory univerzity leží blízko náměstí Rabáa – tedy místa, kde při policejním zásahu proti zde tábořícím islamistickým demonstrantům zahynuly letos v létě stovky lidí. Radikalizace studentů a očividně neutuchající snaha části společnosti nevzdat boj proti letnímu převratu věstí v Egyptě velmi horkou zimu.

Obě události, tedy útok na křesťanskou svatbu i univerzitní nepokoje spolu souvisejí. Sesazení Mubáraka znamenalo rozkolísáhí pořádku, který trval desítky let. Kyvadlovitým pohybem vedl k nastolení Muslimského bratrstva, jehož vláda ovšem značně rozdělila společnost a nakonec k jeho odstavení od moci armádou. Lidé jsou však po dvou a půl letech nejistoty unaveni a roste poptávka po něčem nebo někom, kdo by zemi vrátil na koleje – i za cenu odklonu od některých výdobytků první revoluce. Shodou okolností právě současné demonstrace vypukly v souvislosti s návrhem nového zákona o shromažďování, který by právo na demonstrace omezil a stanovil vysoké pokuty i tresty pro ty, kdo by tato pravidla porušoval.

Možná že tento zákon bude použit už příští měsíc, až začne soud s Muhammadem Mursím a dalšími členy Muslimského bratrstva. Ten bude sledovaný víc než nyní znovu obnovený proces s Mubárakem, který – prý z s ohledem na národní bezpečnost – probíhá bez účasti médií. Ještě větší pozornost než oba exprezidenti však přitahuje muž, o kterém se hovoří jako o budoucím prezidentovi. Je jím generál Sísí, muž, který řídil sesazení Mursího a nyní je mnohými Egypťany vnímán jako zachránce země před chaosem. Stane-li se prezidentem další generál, bude to velmi ironický závěr jedné revoluce. A nebo jen jejího prvního dějství.