Jan Fingerland: Demokratické primárky, jaké svět neviděl
V úterý se v New Hampshire konaly hned dvoje primárky. Největší pozornost se upírala na vítězství Donalda Trumpa mezi republikány. Hlasování u demokratů zůstalo ve stínu, jenže také stojí za pozornost. Například ukazuje, jak si demokraté umějí zkomplikovat život i bez opozice.
Vítězství Joea Bidena v boji o demokratickou nominaci pro prezidentské volby je zdánlivě nezadržitelné, je zvykem, že úřadující prezident má svou nominaci prakticky jistou. A to přesto, že v New Hampshire proti němu kandidovalo více než 20 různých uchazečů, většinou jen kvůli 15 minutám slávy.
Primárky neprimárky
Čtěte také
Jenže Biden původně vůbec do boje o nominaci v tomto státě nehodlal nastoupit a vlastně tam oficiálně ani nekandidoval. Přesto tam podle nejnovějších odhadů vyhrál. Je to jeden z paradoxů současné americké politiky, která se tak trochu zbláznila.
V New Hampshire mají zákon, podle kterého mají mít první primárky v unii oni. Jenže s tím nesouhlasilo vedení Demokratické strany, které chtělo, aby se začínalo až 3. února v Jižní Karolíně.
Newhampshireští neustoupili, a tak tamní primárky demokratický establishment prostě zrušil, hlasy podané v tomto státě se nebudou počítat do závěrečného hlasování a Joe Biden se oficiálně ani o hlasy v tomto státě neucházel.
Čtěte také
Po této ukázce nejednoty následovala další píárová fiaska. Část Bidenových lidí se lekla, že pokud Biden hned v prvním hlasování nevyhraje, vyšle to negativní signál do celých USA. Proto začali s kampaní, aby voliči Bidena na hlasovací lístek sami připisovali. Jenže současně sám Biden nemohl oficiálně kandidovat, aby neporušil rozhodnutí demokratického ústředí. Takže prezident takříkajíc „kandidoval nekandidoval“ na „primárky neprimárky“.
Jenže se jeho kampaň mohla blamovat tím, že Biden v New Hampshire kvůli úvodním zmatkům nevyhraje nebo jen s menším než polovičním počtem hlasů, protože nebyla záruka, že ho dostatečně velký počet lidí na lístky připíše. To by byl ještě větší gól do vlastní branky než prvotní neúčast.
Phillips je za dveřmi
Čtěte také
Biden letos žádné vážné protikandidáty nemá, ale jeden se přece vynořil, a to právě v souvislosti se zmatkováním v New Hampshire. Podnikatel a kongresman za Minnesotu Dean Phillips patří k umírněným demokratům a ideologicky se od Bidena příliš neliší. Jenže tvrdí, že Biden je příliš starý a příliš nepopulární a strana by prý proti Trumpovi měla raději nominovat někoho jiného.
Phillips se stylizuje do role přirozeného nástupce a Bidena zasahuje na bolestivých místech – prezident prý nemá dost energie, aby do New Hampshire přijel, a také prý není dost oddán věci demokracie, voliči mu nestojí za to, aby usiloval o jejich hlasy. Phillipsův postup počítá s tím, že by za určitých okolností mohl prezidenta nahradit. Tím spíše, že Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová je ještě méně populární než Biden a je považována za neschopnou.
Pokud by se to stalo, stranu by to uvrhlo do chaosu. Bidenovým nástupcem by nebyl automaticky Phillips, ale strana by například musela začít za pochodu měnit pravidla pro primárky a umožnit vstup těch, kdo se z ohledu na Bidena rozhodli letos nekandidovat.
Něco takového se už stalo. V roce 1968 se L. B. Johnson příliš pozdě rozhodl znovu nekandidovat, uvedl svou stranu do zmatku a otevřel tím dveře nejen k porážce demokratického kandidáta, ale především umožnil zvolení za jiných okolností nezvolitelného představitele republikánů Richarda Nixona. Ten pak svým jednáním poškodil svou stranu i celou americkou politiku.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.