Jan Fingerland: Česko a Korea, spřízněni volbou a reaktorem

Jaderná elektrárna, to je vlastně soubor hned několika jevů – je to obrovská budova, ale také velký průmyslový projekt, součást energetické i bezpečnostní soustavy každé země, a také něco, co zadavatele a dodavatele na mnoho desítek let hluboce spojí.

Čtěte také

Šéf vítězné KHNP o Dukovanech: Naše nabídka zaručí firmám a domácnostem dost elektřiny za dobrou cenu

Je příznačné, že stavbou jaderné elektrárny nebyla pověřena ruská firma, i když před pár lety to možná nebylo zcela vyloučeno, nebo čínská, ačkoli v Čínské lidové republice se nyní staví nejvíc bloků na světě.

Do posledního kola u nás vstoupila už jen Francie a Korea. Podle vyjádření českých představitelů byla korejská nabídka lepší ekonomicky i technicky, což ovšem může obvykle posoudit jen velmi úzká skupina odborníků. Podívejme se na jiný aspekt věci, totiž ten geopolitický.

Jeden, nebo druhý

V něčem je osud Koreje podobný Česku – je to země historicky sevřená mezi silné hráče, Čínu, Japonsko, dříve i Rusko. I Koreu postihla válka, okupace, pak studená válka, nedemokratický režim, a pak demokratizace a samozřejmě ekonomické reformy, které z velmi chudé země udělaly velmi úspěšného hráče i v technicky náročných oborech.

Čtěte také

Petr Holub: Tendr století. Už je důvod slavit?

Korejská cesta k prosperitě se od té české a československé před sto a více lety lišila v tom, že v rozvoji průmyslu, včetně toho obranného hrála mnohem větší roli vláda a její naprosto systematické úsilí v tomto směru, v podobě strategických rozhodnutí, zakázek i přímých investic státu.

Dnes považujeme za normální, že jezdíme v korejských autech a v kapse máme korejský telefon – přitom takto viditelně úspěšných zemí zas tolik není. Vedle toho totiž Korejská republika dokázala ještě něco dalšího, a to je vytvoření specifické značky.

Nejdříve to možná byla „jen“ tradiční korejská kuchyně, co zaujalo lidi jinde v Asii, ale i na Západě. Později přišla korejská pop music, filmy, počítačové hry, literatury a nakonec se začalo mluvit o korejské „soft power“.

Čtěte také

Jaderný tendr: Máme nejlepší nabídku, protože je evropská, říká viceprezident EDF. Dokážeme být levnější než ostatní, uvádí šéf KHNP

Ne vždy se dodává podstatná věc, že tato měkká síla vznikla nejen díky umu Korejců a kouzlu tamní kultury, ale z velké části plánovitě a na základě vládní objednávky a přímých státních investic neméně než tamní strojírny. A mohla přispět i k tomu, že se stát jako Česká republika rozhodl koupit bezpečnostně a geopoliticky tak citlivou věc u vzdálené země jako je Korea, a nikoli třeba od našeho spojence v Evropské unii a v NATO, jako je Francie.

Podobně před časem Polsko navázalo velmi úzkou a rozsáhlou spolupráci s korejskými zbrojaři – jistě i kvůli kvalitě a ceně, ale také s pocitem, že Korea je srozumitelný a spolehlivý partner.

Korejská republika nemá vůči státům, jako je Česká republika nebo Polsko, důvod, příležitost ani záměr uplatňovat tvrdou sílu, ale jeho měkká síla mu může hodně pomoci.

Spřízněni volbou

I nadále ovšem platí, že stavba jaderné elektrárny se podobá nákupu stíhaček nebo tanků. Nejde v ní jen o peníze, ale i o dlouhodobé spojenecké a bezpečnostní závazky. Je vždy dobré, vedle spolehlivosti a ceny, zahrnout podobné skutečnosti do celkové úvahy.

Je docela dobře možné, že nakonec část technologií pro českou elektrárnu budou vyrábět další země, včetně firem ze Spojených států, což je z českého hlediska spíše dobře.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Co se geopolitiky týče, Česká republika spojením s Koreou snad zvýší svou energetickou bezpečnost za co nejlepší cenu. Korea zas získá další referenční zakázku a samozřejmě finanční zisk.

Současně i ona, coby země střední velikosti ve složitém regionu, bude nadále chycena do sporu mezi mnohem většími hráči, v nadcházejícím období to bude Čínská lidová republika a Spojené státy americké. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu