Jan Fingerland: Britská otázka dne: co se zajatci?

Právě dnes muselo britské ministerstvo obrany vysvětlovat, proč na své základně v Afghánistánu zadržuje více než rok desítky lidí bez soudu. Jak už to v podobných případech bývá, vláda, ale i její kritici mají na své straně řadu dobrých argumentů.

O tom, že také Británie má své malé Guantánamo, tedy věznici, kde dlouhodobě zadržuje nepřátelské bojovníky, se Ostrované dozvěděli právě dnes. Zasloužila se o to organizace Public Interest Lawyers, tedy cosi jako „právníci jednající ve veřejném zájmu“, která dokonce hovořila o údajně tajném vězení. Zmínění právní aktivisté zastupují osm z osmdesáti až devadesáti Afghánců, kteří jsou zadržováni na britské základně v provincii Hílmand. Desítky zadržených Afghánců tam čekají osm až čtrnáct měsíců na to, až budou propuštěni, a nebo až budou postaveni před soud. Ani jedno se však neděje.

Britští právníci tvrdí, že jejich afghánští klienti byli naposledy vyslýcháni před řadou měsíců, a od té doby jen čekají na další vývoj, aniž by měli přístup k právníkům. Proto tito britští aktivisté podali už v polovině dubna žalobu u odvolacího soudu v Londýně, která se opírá o princip „habeas corpus“. Tento princip, známý už z anglického středověkého práva, má garantovat, že nikdo nebude vězněn bez spravedlivého soudu. Odvolávají se i na mezinárodní právo, podle kterého smějí zahraniční jednotky zadržet nepřátele nejvýše na 96 hodin, a jen výjimečně déle.

Britská vláda se na věc dívá jinak. Ani ona nepovažuje zatčené Afghánce za „válečné zajatce“, ale za zatčené, tedy lidi s právy garantovanými britským právním systémem. Tvrdí ovšem, že dlouhodobé zadržování Afghánců je zcela v souladu s mandátem Společnosti národů, a tvrdí, že tito muži jsou neustálým zdrojem nebezpečí, protože by po propuštění prý okamžitě opět zahájili boj proti zahraničním jednotkám a současné afghánské vládě.

Proti tomu ovšem aktivisté zas namítají, že žádný z desítek zadržovaných Afghánců nebyl postaven před soud a konfrontován s důkazy. I zde je ovšem háček, protože věznění mužové by jakožto Afghánci měli být předáni domácím úřadům a postaveni před tamní soud. To se ovšem britská vláda zdráhala udělat, protože v minulosti afghánské úřady s takovými lidmi jednali problematickým způsobem.

Britská vláda je tedy ve dvojím ohni. Nemůže zatčené propustit, protože by tím ohrozila sama sebe, ale nemůže je ani předat afghánským partnerům, protože by tím ohrozila samotné zatčené. Britové hodlají v Afghánistánu zůstat jen do konce příštího roku, ale ještě před tím si stačili udělat ostudu. Nikdo však Londýnu tato dilemata asi nezávidí. A nezmizí ze světa ani poté, co v červenci na základě tlaku organizace Public Interest Lawyers proběhne slyšení před odvolacím soudem v Londýně. Jak se zdá, britský soud rozhodne o neústavnosti dlouhodobého zadržování. To jeden z právních poradců britské vlády označil za „právní vichřici“. Jde o to, na čí hlavu nakonec toto rozhodnutí dopadne nejvíce.