Jan Fingerland: Británistán aneb Dilema za kanálem

Slovo teror v Británii dlouho takřka automaticky asociovalo irské separatisty. Zatímco násilnosti ze strany IRA se už pomalu staly historií, nastoupil nový druh terorismu. Symbolickým zlomem byl rok 2007, kdy islámští extremisté nechali explodovat tři nálože v prostředcích hromadné dopravy.

Od té doby se odehrálo několik dalších případů. Není to neustálý sled útoků, ale spolu s řadou incidentů, které se policii a tajným službám podařilo odvrátit a ví se o nich, jde o dostatečně velký problém, aby se na britskou muslimskou komunitu upínal zrak více než na jiné menšiny.

Britský islám

Britští muslimové se svými necelými třemi miliony obyvatel představují méně než pět procent populace. Většinou se jedná o takzvanou „asijskou“ komunitu původem z Pákistánu a Bangladéše. V určitých regionech, například Londýně nebo průmyslových městech severní Anglie, je ale jejich koncentrace mnohem vyšší a její počet se zdvojnásobí každých asi patnáct let.

Podle jednoho průzkumu muslimští obyvatelé některých ghettoizovaných oblastí věří, že většina Britů jsou také muslimové. Extrémem je městečko Savile Town v Západním Yorkshiru, kde se obyvatelstvo skládá už prakticky jen z muslimů pákistánského a indického původu. Britové se obávají, že alespoň v určitých případech se dá hovořil o vzniku paralelní společnosti – například se odhaduje že asi 300 tisíc lidí žije v polygamickém vztahu, i když je mnohoženství v Británii ilegální.

Londýn po teroristickém útoku|foto: Tim Ireland, ČTK

Tuto obavu podpořily publikace, jako byl Londonistan od Melanie Phillipsové z roku 2006, podle které se v Londýně kvůli slabé vůli úřadů prosazovat pravidla vytvořilo podhoubí islámského extremismu. Nejde však jen o násilné činy, ale o životní způsob milionů lidí.

Přitom o Británii se mluvilo jako o modelu pro ostatní země. V Německu prý muslimové tureckého původu narážejí na etnicky pojatou německou identitu, zatímco o Francii se mluvilo jako o státu, který příliš trvá na sekularismu a kde katolicky smýšlející část společnosti klade severoafrickým muslimům překážky. Liberální přístup, který praktikovali na ostrovech, měl vést k nejlepším výsledkům – příchozí se měli cítit pod menším tlakem a podlehnout svodům svobodné společnosti.

Islámská Británie?

Dnes už se to neříká. Sice skutečně vyrostla britsky smýšlející muslimská střední třída, jejímž příkladem je konec konců i dnešní starosta Londýna Sadiq Khan, ale zároveň stále existuje příliš velká část islámské komunity, která zůstala mentálně v jižní Asii, nebo se dokonce tváří v tvář ostatní společnosti radikalizovala.

Asi 40 procent britských muslimů se domnívá, že by se měla zavést nějaká forma náboženského práva, asi 20 procent rovnou soudí, že západní společnost je s islámem neslučitelná. Více než třetina schvaluje mnohoženství, polovina je pro zákaz homosexuality.

Logo|foto:Český rozhlas

Po atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo se v průzkumech ukázalo, že více než desetina britských muslimů čin schvaluje a více než čtvrtina má pro něj určité pochopení. I z jiných průzkumů vyplývá, že radikálnější názory mají obvykle mladší muslimové než věřící středního věku. Otázkou je, zda se postupem času také umírní, a nebo zda vyrůstá generace britských muslimů, která bude žít s ostatní britskou společností v horších vztazích.

V průměru jsou britští muslimové hůře vzdělaní, méně kvalifikovaní a chudší než ostatní Britové. Rozdíly jsou výrazné nejen v porovnání s bílou britskou populací, ale zejména přistěhovalci z podobných částí světa, zejména indickými hinduisty a sikhy.

Na druhou stranu se 90 procent muslimů cítí být k Británii loajální a považují ji za dobré místo k životu. A 78 procent tvrdí, že by se rádi více integrovali, s výjimkou zachování muslimského školství. Britští muslimové se tedy potýkají s problémem, jak smířit svou víru, respektive své kulturní a politické názory, které považují za islámské, s tím, co vyžaduje život ve Spojeném království.