Jan Fingerland: Babiš a Netanjahu aneb Podobnost čistě náhodná

Mezi Andrejem Babišem a Benjaminem Netanjahuem je samozřejmě velké množství rozdílů. Český premiér začal svůj život za minulého režimu v podniku zahraničního obchodu a po Listopadu se etabloval jako podnikatelský selfmademan. Do politiky vstoupil relativně nedávno.

Jeho izraelský kolega pochází z vážené izraelské rodiny, už jako mladík na sebe upozornil, když se stal členem elitní průzkumné jednotky, do níž se dostane jen málo kdo, většinu dospělého života strávil v politice, z toho z velké části v čele vlády – ne nutně kvůli popularitě, ale díky mimořádné politické obratnosti.

Benjaminovy patálie

Také problémy, kterým oba pánové čelí, jsou jiné. Netanjahu se nemusel soudit o svou minulost v jiném režimu, nevlastní žádná média, ani za sebou netáhne obvinění z údajně problematických podnikatelských praktik. Zato čelí podezření, že se nějak obohatil při státním nákupu německých ponorek – hlavní tíži podezření tu ovšem nese premiérův blízký spolupracovník, teď jde o to, zda s sebou strhne i premiéra.

Další případ se zabývá přijetím podezřele vysokých darů od některých zahraničních podnikatelů. Třetí kauza se týká zneužívání médií. Netanjahu údajně uzavřel dohodu s populárním listem, že o něm bude pozitivně psát, a za to vláda zkomplikuje život zdarma rozdávané konkurenci.

Sněm ANO, Andrej Babiš|foto: Filip Jandourek

Jsou tu také různá obvinění týkající se Sáry Netanjahuové, premiérovy choti a určité kontroverze kolem jeho syna. Blízcí příbuzní mohou být pro politika slabým bodem i v Izraeli.

Mistr přežití

Zatím byl Netanjahu schopen neuvěřitelně efektivně kličkovat a získávat podporu pomocí velmi krkolomných politických aliancí. Izrael nyní žije debatou o zákonu, který se vládě podařilo těsně protlačit Knesetem. Údajně má chránit politiky před neférovým tlakem, ale podle kritiků prý znemožní, aby se veřejnost dozvěděla, zda vyšetřování premiéra Netanjahua vyústilo v podání obvinění nebo ne.

Přitom jasná většina dotázaných Izraelců si přeje, aby Netanjahu odstoupil, pokud bude obviněn – to se ale možná lidé nedozvědí a premiér získá dalších pár měsíců navíc, přičemž nikdo nepochybuje, že by je nějak využil pro nalezení dalších metod, jak přežít ve funkci. Jedna z opozičních stran se proto kvůli novému zákonu okamžitě obrátila na Nejvyšší soud.

Oproti Česku má Izrael za sebou mnohem delší řadu politiků, kteří museli přinejmenším dočasně skončit v politice, nebo dokonce skončili ve vězení – včetně bývalého premiéra a prezidenta. Může to být tím, že je Izrael zkorumpovanější, a nebo má efektivnější procedury.

Fázový posun

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Netanjahuova éra je tak dlouhá i proto, že proti němu nestáli příliš silní političtí soupeři, navíc byli dosti rozdrobení. Nyní se mluví o tom, že právě kvůli zmíněnému kontroverznímu zákonu se začala opozice konsolidovat, v čele izraelské sociální demokracie je také nový, asi efektivnější předseda.

Změna postoje se ale týká i části izraelské pravice. Někteří pravicoví poslanci, včetně bývalých Netanjahuových spolupracovníků, se začali vyjadřovat proti korupci obecně a proti korupci na nejvyšších místech zvláště. Někteří se připojili k mnohatisícovým demonstracím za očistu politiky, jež v posledních týdnech v izraelských městech organizovali lidé stojící spíše nalevo.

A to je asi největší rozdíl. Izraelci jsou momentálně v jiné fázi než apatičtější Češi a dávají svou nespokojenost najevo přímo na ulicích a náměstích. V obou případech ale platí, že premiéra podezřelého z korupce v demokratickém státě mohou zbavit funkce jen soudci – nebo voliči.