Jan Fingerland: Atentát aneb Dárek pro Sísího
Egyptským radikálům se podařilo zabít jednoho z nejvýše postavených policejních důstojníků. Není zřejmé, zda atentátníci při kladení náloží u stavební fakulty v Káhiře věděli, kdo v policejním autě, které hodlali zničit, bude sedět. Není dokonce ani známo, kdo přesně útočil. Jisté je ale jedno – proč.
Středeční bomba zabila brigádního generála egyptské policie, jehož jméno zatím nebylo zveřejněno. Je to asi nejvyšší šarže bezpečnostních složek, kterou se extremistům podařilo v posledních letech zabít, ale zdaleka ne jediná. Od loňského léta při explozích, ale i potyčkách policie s demonstranty nebo i střelbě ze zálohy a lynčování zahynulo skoro pět stovek příslušníků bezpečnostních složek.
To vše je především reakce na skutečnost, že egyptská armáda před devíti měsíci svrhla islamistickou vládu prezidenta Mursího a zahájila drsné tažení proti Muslimskému bratrstvu. Již před tím se spekulovalo o tom, že bratrstvo nebo jeho část prorůstá s mnohem radikálnějšími a násilnějšími džihádistickými proudy, ale tento trend se potvrdil a prohloubil po loňském červenci a srpnu.
To mimo jiné znamená, že se po téměř dvaceti letech vrátil teror do ulic velkých egyptských měst. Prezidentu Mubárakovi se v 90. letech podařilo po nechvalně známých útocích organizací, jako byl ten v Luxoru zatlačit násilí na sever Sinajského poloostrova. Tedy do odlehlého a těžko přístupného regionu, kde už po generace kvasí nespokojenost tamních obyvatel s ústrky ze strany úřadů a s ještě větší chudobou, než jaká panuje v kontinentálním Egyptě.
Nyní se tedy „teror ve jménu Božím“ vrátil a je pravděpodobné, že hned tak neustane, protože společnost je loňským svržením Mursího i nadále rozštěpena. Příkladem mohou být dvě události posledních dní – monstrózní procesy v egyptském městě Minjá, při kterých byly hromadně odsouzeny stovky islamistů k trestu smrti, nebo pondělní pokus přívrženců prezidenta Mursího demonstrovat na jeho podporu. Demonstrace byla okamžitě rozehnána a totéž se stane s jakýmkoli jiným pokusem dát najevo podporu nyní zakázanému Muslimskému bratrstvu.
Zatím není známo, kdo bomby u Káhirské univerzity položil, ale je zřejmé, na co reaguje a také čeho chce dosáhnout. Cílem je jednak poškodit současnou vládu, protože ta závisí na obnovení stability a na příjmech z turismu.
Druhý důvod spočívá v tom, že islamisté chtějí vládu ponížit, ukázat, že není schopná dát Egypťanům to, co od ní čekají, tedy prosperitu a bezpečnost. Velmi stručně a výstižně to formuloval student, který byl v době útoku na policisty opodál – nedokážou ochránit ani sami sebe, jak by potom mohli ochránit nás?
Tyto útoky však mohou mít také velmi opačný efekt. Poptávka po stabilitě vedla Egypťany k tomu, aby se znovu přimkli k armádě, a dnešní atentát možná jen posílí ochotu směnit další kus svobody a demokracie za jistotu a bezpečí.
To zcela hraje do karet armádě a maršálovi Sísímu, jehož image zachránce už celé měsíce lidé v Sísího okolí pěstují zcela profesionálním způsobem. Koncem minulého týdne úřady konečně oznámily, že prezidentské volby se budou konat 26. a 27. května a zároveň s tím také Sísí oznámil svou kandidaturu a začal sbírat potřebné podpisy.
Útoky extremistů tak paradoxně jen posilují nejen volání Egypťanů po silném vůdci, ale také podobné pocity u západních spojenců Egypta – totiž že návrat k určitému druhu autoritářství je pro tuto zemi za současných okolností nejlepším řešením.
Sám Sísí před lety jako student jedné vojenské akademie ve Spojených státech napsal práci o tom, že demokracie je krásná myšlenka, ale nehodí se pro všechny země. Teď bude mít příležitost ukázat, jak to přesně myslel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.