Jan Fingerland: Andrej Babiš jako kulturně-psychologický typ
Andrej Babiš získal mimořádně silné postavení přinejmenším u části české společnosti. Jak to dokázal? Něčím, co jiní nedokážou ani napodobit.
Úspěch politika často nesouvisí ani tak s jeho inteligencí, poctivostí nebo výsledky, ale s tím, jak ho přijmou za svého voliči. Jen tak se dá vysvětlit, že jednoho porazí opsaná diplomka, zatímco jiný přežije i cosi jako jaderný výbuch ve vlastní rodině.
Tomáš Klvaňa: Babiš krizi přežije
Pokud se nestane něco velmi zvláštního a neobvyklého, premiér Andrej Babiš současnou krizi ustojí a vláda nepadne. Příčin je několik.
Je možné, že také Babišovo pevné postavení je důsledkem skutečnosti, že dokázal vyhmátnout něco hlubšího v české duši. Tak se stalo, že v rovnostářské a přece jen trochu xenofobní společnosti uspěl politik, který je bohatý, nevypadá ani nemluví zvlášť dobře, a dokonce dělá chyby v rodném jazyce svých příznivců.
Dokonce se dá říci, že někteří lidé jsou osobností Andreje Babiše fascinováni do té míry, že jsou připraveni přehlížet jakýkoli argument proti němu nebo jeho politickému stylu.
Východ a Západ
Jindřich Šídlo: Teď teprve vidíme, co znamená Palermo
Některé slogany, které Andrej Babiš používal na začátku své politické dráhy, se v průběhu let staly natolik banálními, že se k nim už člověk ani nechce vracet.
Jedna část Babišova appealu spočívá v nezvyklém druhu osobní energie, kterým předseda vlády disponuje. Například je velmi těkavý, emocionální, teatrální, chvílemi, českými měřítky, až zženštilý.
Průměrný český muž si nedovolí se veřejně litovat, jak to dělá Andrej Babiš. V českém prostředí se od „chlapa“, tím spíše politika, očekává, že neztratí kontrolu nad sebou, opak se považuje za prohru. Na Babiše jakoby se tyto požadavky neuplatňují.
V českém prostředí představuje jakýsi cizokrajný typ, je v něm něco orientálního, nebo snad středomořského – a ne, není to narážka na Palermo. Právě někde na jihu nebo jihovýchodě spíš potkáme muže, kteří jsou takto měkcí na povrchu a tvrdí uvnitř. Jiný politik tohoto druhu u nás není.
Jiří Leschtina: Co nás čeká v časech, kdy premiér se plíží půlnočními ulicemi
Týden po vypuknutí další dramatické zápletky v příběhu Čapího hnízda je víceméně jasno.
V některých ohledech Babiš připomíná třeba Vladimíra Mečiara. Oproti svému bývalému krajanovi ale Babiš disponuje více rozměry. Na jednu stranu úspěšně hraje roli obyčejného chlápka, a nechá se například vyfotografovat při močení. Tak daleko, nebo tak nízko, si nikdo z vrcholných českých politiků netroufl.
Současně dokáže českou veřejnost zhypnotizovat natolik, že si může dovolit předvést své světáctví i své bohatství. Rád se pochlubí svou francouzštinou, veřejnost mu odpustí i letovisko na azurovém pobřeží. Jen u Babiše se u nás uplatňuje přesvědčení, že už je bohatý tak, že se nezaplete do korupčního jednání.
Šprýmař v čele
V řadě kultur světa se vyskytuje postava, kterou folkloristé a etnografové označují pojmem „trickster“, cosi jako šprýmař, šibal. Jde často o osobu, která stojí mimo hlavní proud, ale občas ho situace vynese do centra dění. Za tímto účelem umí používat svou chytrost, a nebojí se ani klamu.
Lukáš Jelínek: Srdceryvné příběhy vytlačují politiku
Nahlédnout do soukromí politiků může být pro voliče atraktivní. Jenže někdy je lepší nevidět a nevědět. Zvlášť když se pak věci ukáží být jinými, než jak nám bylo srdceryvně líčeno.
I postava hloupého Honzy, který je vlastně chytrý, je asi typem trickstera. Tento šprýmař čerpá svou sílu i z toho, že stojí jakoby na pomezí různých světů – a ty dokáže příležitostně propojit ve vlastní osobě.
Také Andrej Babiš propojil nespojitelné nebo protilehlé sféry, východ a západ, bohaté a chudé, politické radikály a umírněné. I proto se mu odpouští, co by jiným neprošlo. Lidé, kteří s ním soupeří o část voličů, jako Okamura nebo Klaus mladší, ho do těchto vod následovat nedokážou.
Premiér a patriarcha
Jedna z Babišových úspěšných rolí je nepochybně ta otcovská. Dokázal se úspěšně vcítit do mentality českých voličů a těm z nich, kteří se chtěli zbavit odpovědnosti, nabídl obchod – předejte moc mě a já zajistím, že vy se kvůli tomu nebudete cítit provinile. Dokázal tak zaujmout u nás poptávané roli spasitele, kterému se lze bez obav vydat do rukou.
Otcovská postava by měla být laskavá a vzbuzovat pocit bezpečí. Pro Andreje Babiše jsou reportáže Seznamu.cz riskantní mimo jiné i v tom, že ho zobrazují jako otce krkavčího.
Národ, který si dovolil trochu pospat, by se mohl probudit a začít se – coby Babišův symbolický syn – ptát, jestli se mezitím nedostal někam, kde být nechtěl. Třeba někam do prostoru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
